prodej a rezervace vstupenek pokladna MDO
|
Příště Němcovou! Krátce po festivalovém představení Korespondence V+W jsme se v klubu Moravského divadla setkali s dramaturgyní inscenace a především autorkou dramatizace dopisů Voskovce a Wericha Dorou Viceníkovou a uměleckým šéfem brněnské Reduty Petrem Štědroněm. Řeč byla, kromě samotné K(k)orespondence, i o dramaturgii jako disciplíně.
Korespondence V+W je událostí sezony. Takový úspěch jste jistě nečekali. Dora Viceníková: Bylo to překvapení. Dneska každý říká, že to bylo jasné, že to bude hit, ale přitom nebylo vůbec jasné, co vznikne, jakou to bude mít podobu. Tím, že na to Honza Mikulášek neměl čas, tím, že to celé vznikalo ad hoc… Petr Štědroň: Vývoj té kauzy je známý. Měl to původně režírovat Pitínský, pak nemohl. Dlouhodobě jsme to připravovali, ale vznikala tam řada různých problémů. Vlastně je zázrak, že to dopadlo takhle.
Jak lze seškrtat tři tlusté knihy na tříhodinovou inscenaci, aniž by něco podstatného vypadlo? DV: Nejdřív jsem si řekla, že to je nemožné, ale jakmile začneš sledovat tu osobní linku, tak už to jde. Největší práce je seškrtat hotový stostránkový scénář do výsledných třiceti stan. Přemýšlíš, co se stane, když to a to vypadne, jestli už to nebude moc. Ale šlo to.
Jak se pracuje s dopisy, značně nedramatickým materiálem, byť je to dialog? DV: Zrádné je, že to dialog není, jsou to monology. Jediné pravidlo, které jsme si řekli s režisérem Janem Mikuláškem, bylo, že tam nebude papír, tužka, psací stroj. Dneska tam papír byl, když v závěru herci četli kvůli výpadku titulkovacího zařízení. Baví nás dávat tam věci, třeba i do Europeany, kterou právě společně chystáme, které na jeviště jakoby nepatří, jsou na hraně trapnosti. Spousta herců by do toho nešla, my jsme měli štěstí na tuhle trojici.
Další věc je, jak se vyrovnat s tradicí V+W. Jaký máte vztah k této dvojici? DV: My vůči této dvojici nemáme žádnou pietu. Báli jsme se toho, ale řekli jsme si – další pravidlo – že je nesmíme napodobovat. Když člověk přijde do divadla na Korespondenci, řekne si, to jsem o nich nevěděl. Ale já taky ne. PŠ: Oba byli jako komici zřejmě maniodepresivní, zajímavá je ta osobní linka. Říká to tam i Voskovec, koneckonců. DV: To je největší překvapení, že oni si té práci, kterou my tady adorujeme a předchozí generace adorovaly, tak úplně neváží. Sami říkají, že to je nehotové, že to bez nich nemusí fungovat a tak dále. PŠ: Ta sebekritika je nejzajímavější, zejména ze strany Voskovce.
Zároveň jsou ale v těch dopisech oba narcistní… PŠ: Je to narcistní, vyměňovat si takové dopisy. Voskovec byl grafoman, který odpovídal na všechno, každému, obsáhlými dopisy. DV: Oba počítali s tím, že korespondence bude veřejná, sami říkají, že píšou svoje poslední dílo. Když Werich řekne, jsem hrdý, že ti mohu říkat troubo, tak to je přesně ono.
A nemáte choutky na nějakou další korespondenci? PŠ: Ano, je spousta zajímavých výměn dopisů. Řekli jsme si ale, že si teď dáme pauzu. Ale zajímavá je třeba korespondence Boženy Němcové a jejího manžela.
Máte připravenou nějakou stručnou odpověď, když se vás nějaký laik zeptá, co to znamená být dramaturg? DV: (smích) Asi to je má odpověď. PŠ: No… dramaturg je interpret textu. V mých očích je dramaturg ten, kterých je málo na českých scénách. Který hledá neustále texty, jež rezonují s dobou. Nehledá je třeba právě narcistně, ale ve prospěch divadla. My se v Redutě snažíme dělat pravidelnou i nepravidelnou dramaturgii. Dramaturg je na českých scénách podceňován. Nám se podařilo vytvořit tandem Dory Viceníkové s Janem Mikuláškem, my jsme ostatně všichni spolužáci z gymnázia --
Vy taky? Takže nejen Marek Cpin a Helena Dvořáková -- DV: Ale i Budař, Gábina Partyšová a další! Role dramaturga roste s ambicí divadla, dramaturg nemá jen množit texty nebo tam nějak posedávat. Ale když se snaží někam to divadlo posouvat, tak by měl vybírat jak herce, tak režiséra, tak texty, tak řídit třeba grafiku. Ale dá se samozřejmě prožít i velmi klidný život dramaturga. Za rozhovor děkuje Vojtěch Varyš |
celý program / programme / tisk / vstupenky o festivalu / about festival / fotografie festivalové řevue / videozpravodaj
|