Divadelní Flora 2013 Olomouc 9.–20. 5. 2013

Viróza Vojtěcha Varyše
Mostecká uhelná

Na festivalu najdeme i volnější dny. Pro pracujícího, zaměstnaného člověka, který navíc potřebuje kompenzovat svou pozdní účast na nočních večírcích, jsou jako darem z nebes. Když nespěchá na první produkci třeba v jednu, ale až v pět odpoledne, stihne předtím mnoho jiného; jsou ovšem i tací, kteří na nedostatek poledních a vůbec denních programů žehrají. Najděte si svou vlastní denní náplň a do divadla přijďte pěkně odpočatí a na večer řádně přichystaní! I když ale jeden přijde unavenější než by bylo zdrávo, aktuální zážitky ho leckdy přivedou k zamyšlení – někdy i s nečekaně současnými konotacemi. Nemusí být vždy erotického rázu, jak tomu bylo v posledních dnech. Bohyně lovu Artemis, o níž byla také jedna včerejší show, si svého času odřízla prs, aby jí nevadil při střelbě z luku. Existují ovšem i jiné příběhy. Například ten, který se píše ve Švýcarsku, v malebném městečku Bellinzona. Chopí se ho některý český divadelník? Pokud možno jinak, než banální a plochou satirou: obstruování zkušených průmyslníků u švýcarského soudu, to je přece námět na rozkošnou operetu – mohla by se jmenovat  třeba Na tom povrchovym dole zelenym nebo Cikánský uhlobaron. Případně i klasicky, Ostrov milování.

Jsou totiž také méně chudé časy, spojené s konzumací. To pak může slovenská kolegyně i říct: „To bol čistý obžer“.

všechny aktuality | home