Divadelní Flora 2013 Olomouc 9.–20. 5. 2013

Imre Vass vykročil ze Země (z intergalaktického křižníku nazvaného třeba Szegedská mlhovina s Maďarskou vlajkou) podobně jako David Bowie spadl do Anglie. Maďarský LSD kosmonaut měl akorát víc vlasů, upnutější kalhoty a naopak pozbyl sexuálních kvalit tety dekadentního scifi Barbarelly. Pozemšťan Imre ve svém hodinovém pořadu Gap procestoval chvojím kosmického prachu a překročil Orion, aby navštívil dimenzi diváků a zvěstoval jim vzkazy z planety Země. První byl sám umělec rámcově uvězněný ve dvojrozměrné projekci podobně jako generál Zod, který si s partou kosmických mordýřů v Supermanovi II chce s Kal-elem vyřídit účty. Ale i Imreho rozměr praskne ve velkém třesku a on se s červenou svítilnou (nebo rudým kriptonitem ve formě lampy – záleží na vkusu), zabalený v parsecích dlouhém igelitu, probere do pustiny třetího rozměru. Svět, kterým zmatený kosmický poutník poté pobíhá, připomíná univerza potemnělých, postapokalyptických dílek jako Šílený Max, Fallout, Six string samurai nebo Rage. Tyto skvosty jsou spíše letmou inspirací a Gap se žánrově řádí spíše k svěžím komediálním kosmickým operám, které se objevily v sedmdesátých letech jako např. původní neuvěřitelný seriál Battlestar Galactica.

Rozměr podoby i sci-fi té doby je příznačné snad pro všechny užité prvky i v Imreho pořadu. Hlavní protagonista spíše než vesmírem cestoval časem. Vrátil se z poloviny sedmdesátých let, aby rozšířil mírovou revoluci i mezi každého mimozemšťana. Ústřední píseň, kterou interpretuje ve svém univerzu a capella, zatímco některý z mimozemšťanů za zvukařským pultem brnká melodii prorocké písně Zagera a Evanse In the year 2525 na kytaru.  

Právě tento motiv upomíná k filmu Divnej týpek, v němž Jared Hess vypráví příběh zakřiknutého literárního génia a mimo jiné do děje zařazuje i jeho scifi vize. Sam Rockwell tam jako poslední plodný muž (s kvalitním „kvasem“ – jakousi esencí muže) bojuje se zákeřným sterilizátorem. Imre Vass je jako aktér stylizován podobně, akorát se více chaoticky pohybuje po všech svých končetinách. Nespoléhá se na to, že z jeho příručního kufříku vyjedou trysky, které jej vezmou někam k okraji známého vesmíru a podvěsnými raketomety odstřelí zavilé protivníky galaktického práva. Inspirace filmem může být i v celkovém stylovém rozpoložení i v užití new age mysticismu.

Indigo spasitel v kožených kalhotách vysílá poselství do celého vesmíru a třeba někdo odpoví. Jeho produkce je natolik specifická a „ujetá“, že není zcela jasné, nakolik je pouhou učenou hrou s žánrovými stereotypy či osobním vyznáním, zpěvem o vesmíru jako místě, ve kterém si lidé (nebo třeba mlhovinové globule) rozumí. Gap zaplnil v programu mezeru něčeho šamanského, co je natolik jinotajné, že to může být cokoliv.

Martin Macháček

všechny aktuality | home