partneři kontakty   facebook divadelní flory tweeter divadelní flory
Získat aplikaci Adobe Flash Player  

Navigation




Višňový sad - poprvé

 

 

Festival oficiálně započal pátečním divadelním představením v podání domácího Moravského divadla. V režii uměleckého šéfa činohry Michaela Taranta jsme měli možnost zhlédnout Čechovovo drama Višňový sad. Hlavním tématem je konec jedné éry, s ním spojený odchod a následná nejistota v budoucnu.

 

Michael Tarant pokračuje ve svém režijním rukopisu inscenováním divadla „velkého typu“. Nepouští se do překvapivého či netypického výkladu textu, zůstává u „klasického“ pojetí „klasické“ dramatiky.

 

Pozitivně se zde projevila jeho znalost činoherního souboru. Naděžda Chroboková jako Raněvská je typově velmi dobře obsazená, místy sice upadá do příliš patetického projevu, přesto se jí daří držet určitou uvěřitelnost postavy. Z ostatních herců pouze jmenovitě: Tereza Richtrová (Varja), Jiří Nebenführ (Simeonov-Piščik) či Vojtěch Lipina (Jepichodov) dodávají svým postavám potřebnou plastičnost a dramatičnost i na menším prostoru, který je jim přisouzen. Jediným výrazným nedostatkem celého souboru je bohužel herecky nezvládnutá postava mladé Ani v podání Elišky Dohnalové j.h., za což zjevně může její nezkušenost.

 

Výrazná hudba Vladimíra Franze se střídavým úspěchem podporuje a dotváří dění na jevišti (popisné disharmonické housle v úvodu), i když ve výsledku slouží především jako překlenovací prvek mezi dějstvími.

 

Nedílnou součástí všech Tarantových inscenací je především zahlcená scéna – zavěšené pruhy látek, které se postupně snižují, práce se zrcadly, svíčky či padající stránky papíru po celé výšce jeviště – tyto opakující se prvky bylo možno vidět v jeho dalších dílech (Na miskách vah, Markéta Lazarová, Stavitel Solness) připravených v předchozích sezonách v Olomouci. Řemeslně se jedná o dobře odvedenou práci, nicméně dávno již bez invence nových nápadů. Divák znalý výše jmenovaných titulů si může bez problémů představit, jak Višňový sad vypadá.

 

Závěrem, slovy postavy Gajeva: „Jsem člověk z jiné doby“. Podobně působí celá tato inscenace.

 

P.S. V průběhu festivalu budou mít diváci možnost zhlédnout jiný přístup ke stejnému textu – v podání divadla Husa na provázku a režii Jana Mikuláška. Nejen pro srovnání doporučuji!

 

Iva Najďonovová


všechny aktuality | home

.

© 2013 divadelniflora.cz