PÁ 13. 5.
SO 14. 5.
NE 15. 5.
16:00 Divadlo na cucky / Wurmova 7
J. Kozubková – A. Krausová – J. Křivánková
GODT OG ONDT
Kolonie
Světová premiéra scénického prozkoumávání fenoménu násilí relativizujícího tradičně vnímanou polaritu dobra a-zla.
koncept a choreografie, účinkují
Jana Kozubková, Anita Krausová, Jindřiška Křivánková
Jana Kozubková, Anita Krausová, Jindřiška Křivánková
režijní supervize
Jan Kačena
Jan Kačena
světová premiéra 13. 5. 2016
Role oběti a role agresora. Dvě strany jedné mince. Obě v sobě můžeme mít. Záleží na situaci, která strana v nás se projeví.
Tanečnice a performerka Jindřiška Křivánková, herečka Anita Krausová a hudebnice a performerka Jana Kozubková si pro svůj nový projekt vybraly aktuální téma násilí. Středem jejich zájmu je dobro a zlo, norsky „godt og ondt“, zvláště vzájemnost dobra a zla v mezilidských vztazích. Autorky podrobují studiu jak fenomén agrese a manipulace, tak vztahové situace plné lásky a zároveň nenávisti, jejich vzájemné přelévání, které pak násilí generuje. Nahlížejí hypotézy, které by mu mohly zabránit, a naléhavě se ptají: Co vede k násilným činům mezi původně milujícími osobami? Co chybí těmto lidem? Proč se oběť mnohdy zamiluje do svého násilníka? Proč se čím dál více dětí stává agresory?
Mezinárodní performance Godt og ondt vznikla během měsíčního rezidenčního pobytu v norském Hammerfestu, kde měla i svou work in progress prezentaci. Je součástí projektu Nordspirace, který realizuje DW7, o.p.s. ve spolupráci s Dansearena Nord. V rámci XX. ročníku mezinárodního festivalu Divadelní Flora 2016 bude mít inscenace svou světovou premiéru.
Anita Krausová (1985) po absolutoriu na KALD DAMU byla v letech 2010–2014 členkou Činoherního studia v Ústí nad Labem, ale účastnila se i mnoha alternativních projektů v divadle DISK, NoD, La Fabrika či MeetFactory. Překládá divadelní hry z němčiny a je moderátorkou na ČRo Rádiu Wave.
Jindřiška Křivánková (1985) se po maturitě na konzervatoři Duncan Centrum rozhodla pro studium nonverbálního a komediálního divadla a pantomimy na HAMU. Je zakládající členkou Spitfire Company. Za „výrazovou jedinečnost a hereckou osobitost v mnoha rozmanitých projektech“ byla na festivalu …příští vlna/next wave… vyhlášena Objevem roku 2012. Zpěvačka Jana Kozubková (1982) vystudovala Mezinárodní vztahy a evropská studia na Metropolitní univerzitě v Praze. I ona je laureátkou ceny festivalu …příští vlna/next wave… coby Objev roku 2012, a to „za nasazení, ochotu a schopnost propojovat rozličné nezávislé hudební a divadelní projekty“. Skrytými tvářemi ženského souboru jsou scénografka Jana Hauskrechtová a režisérka Lucie Ferencová, podle jejíž divadelní hry (kterou sama inscenovala v Divadle Na zábradlí v roce 2011) nese sdružení svůj název.
Sdružení Kolonie se od roku 2012 zabývá současnou sociální, politickou a kulturní problematikou. Zaměřuje se na původní autorskou tvorbu, pohybuje se na pomezí fyzického, hudebního a činoherního divadla a nebojí se experimentu, pracuje s moderními technologiemi (projekce, animace, živá hudba na jevišti) jako součástí dramaturgie. Náměty čerpá z literatury i ze současného společenského dění. Módním ikonismem se sdružení zabývalo v inscenacích Stíny (2013, Meetfactory) a The Body present (2013, NoD), projevy manipulace zase v kuse Konec Klementajn (2014, Palác Akropolis). V loňské site-specific pouti v bývalé papírně ve Vraném nad Vltavou s názvem Expression Hurts se dotýkala problematiky cizinců-uprchlíků a globálního problému lidstva – nedostatku pitné vody.
Na rozdíl od mnohých nepřistupují [performerky] k tématům, které zpracovávají, se smrtelnou vážností a ambicemi „dělat umění“, ale se zvědavostí, hravostí a notnou dávnou černého humoru. Dáváme-li pozor, zjistíme, že se rozhodně nejedná jen o banální zábavu. Mezi řádky můžeme přečíst mnohé, co trápí většinu z nás, ve společnosti, v níž není snadné se vyznat, ve vztazích, které jsou nejasné, ve světě, kde nám neustále něco hrozí.
Jana Soprová o inscenaci Konec Klementajn, Scéna.cz, 1. 12. 2014
GODT OG ONDT
The role of a victim and an aggressor. Two sides of one coin. Both of them can be part of our personality. It depends which side shows itself at a given moment.
Dancer and performer Jindřiška Křivánková, actress Anita Krausová, and musician and performer Jana Kozubková have chosen the hot topic of violence for their new piece. Good and evil – “Godt og Ondt” in Norwegian – is the centre of their attention, mainly the reciprocity of good and evil in human relations. The performers study the phenomena of aggression and manipulation, as well as love and hate relationships, and the violence that this combination generates. They approach theories which could prevent the violence and ask with urge: What leads an initially loving person to commit an act of violence? What are these people missing? Why does the victim fall in love with the aggressor in many cases? Why do more and more children become aggressive?
The international production Godt og ondt was created during a month-long residency in Hammerfest, Norway, where it was presented as a work in progress. It is part of the Nordspiration project organized by the DW7 organization in cooperation with Norwegian Dansearena Nord. The production will have its world premiere at the XX. edition of the international Flora Theatre Festival 2016.
After graduation at the Department of Alternative and Puppet Theatre at the Academy of Performing Arts in Prague, Anita Krausová (b. 1985) was a member of the Činoherní studio in Ústí nad Labem from 2010 to 2014 and participated in several projects of alternative theatre at DISK, NoD, La Fabrika, and MeetFactory. She translates theatre plays from German, and works as a ČRo Radio Wave host. Jindřiška Křivánková (b. 1985) decided to study non-verbal, comedy theatre, and pantomime at HAMU Academy after graduating from Duncan Centre. She is a founding member of the Spitfire Company. She was awarded Talent of the Year 2012 at the…příští vlna/next wave… festival for her „unique performance style and distinctive acting in various different projects”. Singer Jana Kozubková (b. 1982) studied the International Relations and European Studies at Metropolitan University Prague. She as well was nominated for the…příští vlna/next wave… festival as Talent of Year 2012 for her “effort, readiness, and ability to connect various independent music and theatre projects”. The less visible faces of the ensemble are stage designer Jana Hauskrechtová and director Lucie Ferencová, whose theatre play (staged at Divadlo Na zábradlí in 2011) bears the title of the ensemble.
The Kolonie ensemble has focused on the current social, political, and cultural issues since 2012. They create original works on the borderlines of physical, music and drama theatre and are not afraid to experiment with modern technologies (projection, animation, live music on stage) as part of the production dramaturgy. They draw inspiration from literature as well as contemporary social affairs. They studied fashion icons in their production Shadows (2013, Meetfactory) and The Body present (2013, NoD), and the manifestations of manipulation in Konec Klementajn (2014, Palác Akropolis). Their last year's site-specific project in the former paper mill in Vrané nad Vltavou called Expression Hurts touched the issue of foreigners/refugees and the global water shortage problem.
The Kolonie ensemble has focused on the current social, political, and cultural issues since 2012. They create original works on the borderlines of physical, music and drama theatre and are not afraid to experiment with modern technologies (projection, animation, live music on stage) as part of the production dramaturgy. They draw inspiration from literature as well as contemporary social affairs. They studied fashion icons in their production Shadows (2013, Meetfactory) and The Body present (2013, NoD), and the manifestations of manipulation in Konec Klementajn (2014, Palác Akropolis). Their last year's site-specific project in the former paper mill in Vrané nad Vltavou called Expression Hurts touched the issue of foreigners/refugees and the global water shortage problem.
Unlike others, the performers do not approach the studied themes with fatal severity and ambitions to “make art,” but with curiosity, playfulness, and a fair amount of black humour. If you are careful you can see that this is not trivial entertainment. Between the lines you can find much that worries most of us in the present hard-to-understand society, in relationships which are unclear, and in the ever dangerous world.
Jana Soprová about the Konec Klementajn production, Scéna.cz,
1 December 2014