Elfriede Jelinek
DÍLO
Studio Hrdinů Praha & Mezery, o. s.

ČT 18. 5. — 19.30 S-klub

režie Miroslav Bambušek
překlad Jitka Jílková
dramaturgie Jan Horák
scéna a kostýmy Zuzana Krejzková
hudba Tomás Vtípil
video Pavel Havrda, Jaroslav Svoboda
poradce a překladatel reálií o Kaprunu Miloslav Man

premiéra 19. 2. 2017
105‘ bez přestávky

hrají
Magdalena Sidonová, Milan Stehlík, Dora Bouzková, Tereza Hofová, Jakub Gottwald, Robert Mikluš, Jan Horváth, Tomáš Vtípil


Havárie lanovky jako memento promlčené paměti. Kritická hra rakouské nobelistky vychází nejen z tragédie v alpském Kaprunu, kde roku 2000 při požáru lanovky uhořelo 155 lidí. Nedaleko místa neštěstí stojí kontroverzní stavba jedné z největších akumulačních vodních elektráren na světě, jejíž realizace od roku 1938 stála život na 160 dělníků. Historie budování vodního „díla“ v Kaprunu je pro Elfriede Jelinek, která téma zpracovala už ve starší hře V Alpách, historií nenávistného rakouského postoje k cizincům se všemi důsledky – od nacistických obětí až po zahraniční dělníky, již zahynuli kvůli nelidským pracovním podmínkám. Reflexe lidské pošetilosti, jež láká podrobit si přírodu pomocí techniky a učinit z ní součást turistického průmyslu, v audiovizuálně opojné adaptaci Miroslava Bambuška.

Kaprun za sebou táhne dlouhý krysí ocas národního mýtu, který je doslova postaven na kostrách a vyčerpání mrtvých, kteří byli obětováni přírodě, mnozí zemřeli třeba v lavinách. Zemřeli přímo či nepřímo kvůli přírodě, zatímco později lyžaři v lanovce kvůli technice v přírodě.
Elfriede Jelinek

Turisté přicházejí na místo, které je těhotné pamětí, kde je těžký genius loci. Oni to nevnímají, všechno je pro ně zábava. Autorka v textu neustále pracuje s tím, jak se minulost může vracet a podepisovat do současnosti.
Miroslav Bambušek, Mozaika ČRo Vltava 19. 2. 2017
 
Představení oplývá silnou vizuální, ale také barvitou zvukovou stránkou, zajišťovanou předtočenými smyčkami i dvěma živými hudebníky ovládajícími bicí, housle, flétnu i zpěv.
Jednotlivé obrazy tvořivě využívají možností industriálně působivé scény, důmyslně se zde čaruje s nasvícením, s rekvizitami, s bizarními kostýmy (…) Ve shodě s Jelinekovou nabaluje postupně režisér Bambušek na žhavé téma netečnosti k temným stránkám historie i k utrpení jiných další a další znepokojivé motivy.
Saša Hrbotický, Aktuálně.cz, 22. 2. 2017

Dílo je ve Studiu Hrdinů pojato coby teambulding manažerského kvarteta, jež si vyjede do Kaprunu a potkají ho tam velmi zvláštní děje a lidé. Ti, co se přijeli zocelit a zrekreovat, dostanou pěkně do těla – hned v několikerém smyslu. Celá tahle divadelní produkce je trochu divočina, ale když se nebojíte vstupovat do hustého lesa podnětů, zvuků a významů, vypravte se do podzemí Veletržního paláce, kde Studio Hrdinů sídlí, a dívejte se, poslouchejte, nechte to k sobě dojít, dolehnout.
Josef Chuchma, Jasná řeč – ČT Art, 20. 2. 2017
 
Divadelní a filmový režisér, dramatik a scénárista Miroslav Bambušek (1975) vystudoval filozofii a překladatelství francouzštiny a starořečtiny na Institutu základů vzdělanosti UK. Divadlo vnímá jako prostředek pro reflexi politických a sociálních témat, inscenace často zasazuje do industriálních prostor.
Za cyklus Perzekuce.cz (2004–2006) obdržel Cenu Divadelních novin 2006 (části Porta Apostolorum, Útěcha polní cesty, Horáková x Gottwald, Zóna). Další projekt Cesty energie (2009–2013) získal Poctu festivalu ...příští vlna/next wave..., přičemž první díl Zdař Bůh! (Důl Michal, Ostrava) zvítězil jako Alternativní divadlo v Cenách Divadelních novin 2010 (další části: Voda – Ekotechnické muzeum Praha; Uran – bunkr v Drnově; Ropa – Winternitzovy mlýny Pardubice). Zatím poslední cyklus Písně o zemi zahájila performance Prometheus (2016) v bývalé papírně ve Vraném nad Vltavou.
Bambušek často tvoří se skladatelem Petrem Kofroněm: film Jan Hus – mše pro tři mrtvé muže (2009); inscenace Na Fidela mi nesahej (Roxy/NoD, 2007), Buzní kříž, Pevnost Rainalda Goetze (MeetFactory, 2012 a 2013), Cantos (Divadlo Na zábradlí, 2012) aj. Poslední spoluprací je  realizace Hábovy opery Nová země v Národním divadle (2014).
Ve Studiu Hrdinů v roce 2014 nastudoval hudebně-obrazové pásmo Pustina o básnické legendě undergroundu Pavlu Zajíčkovi a DG 307.