Menu

    So 14. 11. 2020 17:30-19:00 | Moravské divadlo

    VLADAŘ podle Niccola Machiavelliho Divadlo Komedie Praha

    Ostrý a ironický pohled mladých tvůrců na fenomén vládnutí i přežité patriarchální stereotypy. Analýza utilitárního chování politického establishmentu napříč novodobými dějinami v režii Anny Klimešové.
    beseda po představení

    foto Martin Špelda

    Inscenace je autorským počinem, a to skutečně invenčním politickým divadlem, umně balancujícím mezi konkrétním detailem a uměleckým obrazem, který nelze redukovat na pouhou agitku.
    KATEŘINA KYKALOVÁ, DIVADELNINOVINY.CZ, 29. 3. 2019 

    Eklekticismus a počáteční skečovitost ve zpodobení různých typů vládnutí se postupně přetaví v nepříjemný a pozoruhodně kompaktní obraz lidství se všemi jeho veletoči hanebnosti, které je nejen naší historií, ale i naší přítomností (jak lze soudit z četných narážek v inscenaci), a nezmění-li se něco, tak i budoucností.
    DOMINIK MELICHAR, DIVADELNÍ NOVINY, 7/2019

    Klimešová a spol. velmi šikovně, s velmi zábavnou groteskní nadsázkou a zároveň s nepřehlédnutelným zděšením rozehrávají neuchopitelně vykloubený, ale spolehlivě surový rej bezohledné moci. (…) Klimešová i její kolegové prokazují nejen invenci při vymýšlení obrazů a skvělý cit pro rytmus, umí zvolnit i zaburácet, umí být „naivní“ i rafinovaní.
    VLADIMÍR MIKULKA, NADIVADLO.BLOG.SPOT, 22. 3. 2019

     

    „Moudrý panovník musí jednat tak, aby občané vždycky a v jakýchkoli dobách měli zapotřebí státního aparátu a vladaře. Pak mu vždy zachovají věrnost.“
    NICCOLÒ MACHIAVELLI

    Je možné žít bez vladařů a vůdců? Je možné zabít vladaře? Je možné zabít vladaře v sobě? A pokud ano, co pak následuje?

    Autorská inscenace Vladař je pro mladý tým kolem režisérky Anny Klimešové polemikou mezi Machiavelliho stejnojmennou knihou, výjevy z historie a výroky současných politiků. Nadčasová politologická příručka, jež podává návod na to, jak (o)vládnout a u moci se udržet, se stává východiskem pro putování dějinami lidství s přímočarostí až bestiální.
    „(…) zas jednou politické divadlo, které přišlo s něčím nápaditějším a hlubším, než s obvyklou banální ilustrací sdělení, které by stejně tak mohlo tvořit obsah jednoho novinového komentáře. (…) bylo to jedno z nejpovedenějších představení celé letošní sezóny. A taky naděje, že nad českým politicky laděným divadlem přece jen není nutné lámat hůl,“ ohodnotil inscenaci kritik Vladimír Mikulka v rámci anketních Cen divadelní kritiky.
    Pětice herců cestou od mocenských půtek středověku až po tragédie 20. století zobrazuje leadery na vrcholu i losery nad propastí zavržení. Tvůrčí tým ale nenabízí základy politologie ve zkratce ani přímočarou agitku. Na příkladech činů vlivných mužů od antiky po Machiavelliho renesanční současnost sledujeme zlověstné zrcadlení taktik a chování politiků dneška. Z řetězce vladařů vysledujeme nápadnou podobnost gest, skutků i slov, patrných u Caesara stejně jako u Nicolae Ceaușesca či dalších person.
    Lehce kontroverzní a hluboce mrazivá generační výpověď přináší trpké poznání, že i když lidstvo zná svou minulost, je odsouzeno ji opakovat.

     

    režie Anna Klimešová
    dramaturgie Petr Erbes
    výprava Klára Fleková
    hudba Michal Cáb

    hrají Cyril Dobrý, Kryštof Krhovják, Štěpán Lustyk, Milan Vedral, Vojtěch Vondráček

    premiéra 16. 3. 2019 

     
    Anna Klimešová (1990) patří k nejvýraznějším hlasům mladé divadelní generace. Pro dráhu režisérky se rozhodla po zkušenosti z roční stáže v Berlíně, kde si v rámci studia dramatické výchovy na JAMU (obor Divadlo a výchova) rozšiřovala praxi. Ač v současnosti teprve dokončuje magisterské studium režie na KALD DAMU, stačila se už svými dosavadními počiny razantně zapsat do českého divadelního povědomí – inscenace Barunka is leaving, Zápisky z volných chvil, Hlupáci z Chelmu, S vůní perníku aj. K hostování ji pozvalo ústecké Činoherní studio (Ticho po pěšině, 2018), Národní divadlo Brno (Zemský ráj to na dohled?, 2019), Divadlo Minor (Nanuk, 2019), Naivní divadlo Liberec (Hvězdný posel, 2020) či Stará aréna Ostrava, kde vytvořila inscenace Cesta do Ameriky (2016) nebo brakovou detektivku Mrtvé oči (2017). V hradeckém Klicperově divadle pak nazkoušela hudební revue Proč nemohu spát (2017). Vede kulturní komunitní platformu Horní Maršov – Otevřené muzeum, jejímž cílem je propojit obyvatele obce s komunitou mladých umělců.
    Pro tvorbu Anny Klimešové je charakteristický autorský přístup, její inscenace vznikají kolektivně, před interpretací pevného textu dává přednost principu montáže, kde do tvůrčího procesu promlouvá celý inscenační tým: „Vyhovuje mi, když jsou herci otevřeni hledání, když cítí spoluzodpovědnost za to, co se na jevišti děje.“ Spoluzaložila skupinu 8lidí, s níž se v roce 2019 představila i na Divadelní Floře naléhavou výpovědí o dezinformacích a novinářské etice Press Paradox. V letošních Cenách divadelní kritiky byla Anna Klimešová nominována v kategorii Talent roku. Na soutěžním festivalu FAST FORWARD v Drážďanech získala za režii inscenace Vladař Cenu poroty, doplněnou o čtyřtýdenní uměleckou rezidenci v Sasku v rámci projektu Nová vlast, který organizují Drážďany – evropské hlavní město kultury 2025.
     
    Divadlo Komedie patří od roku 2018 znovu do svazku Městských divadel pražských (spolu s divadly Rokoko a ABC), kde s krátkou přestávkou figurovalo od roku 1954. Do formování poetiky divadla výrazně zasáhl zejména Ota Ornest (1954–1972) s plejádou režisérských (Alfréd Radok, Miroslav Macháček) a hereckých legend (Jaroslava Adamová, Svatopluk Beneš či Rudolf Hrušínský). V 90. letech si scéna získala diváckou přízeň svou nekonvenční dramaturgií s netradičním pojímáním klasických divadelních textů, jež na jeviště uváděl režisér Jan Nebeský a umělecký šéf Michal Dočekal (1994–2002). Po jeho odchodu v roce 2002 v konkurzu zvítězil projekt Pražského komorního divadla Dušana D. Pařízka a Davida Jařaba. Z Divadla Komedie vybudovali jednu z nejprogresivnějších scén, jejíž repertoár se opíral o německou a rakouskou dramatiku. Navzdory renomé u kritiky i výjimečnému zájmu publika soubor v roce 2012 v důsledku podfinancování ze strany pražského magistrátu ukončil svou činnost.
    V letech 2012–2016 zajišťovalo umělecký provoz sdružení Divadlo Company.cz zaměřené na východoevropskou dramatiku, z důvodu rekonstrukce domovské scény pak v Komedii na dva roky zakotvil soubor Divadla Na zábradlí.
    V roce 2018 se Divadlo Komedie, z iniciativy nového ředitele Daniela Přibyla, vrátilo pod hlavičku Městských divadel pražských. Svou ambiciózní skladbou programu cílí především na mladé publikum, prostor zde dostávají zejména mladí tvůrci jako Michal Hába (Nepřítel liduSláva a pád krále OtakaraHrdinové kapitalistické práce), Anna Klimešová (Vladař) nebo Lukáš Brutovský (Husitská trilogie). Atraktivní činoherní tituly v repertoáru doprovázejí např. taneční performance choreografky Lenky Vágnerové (La LobaAmazonky aj.) nebo úspěšný Bowieho muzikál Lazarus (za herecký výkon v roli Dívky získala Erika Stárková Cenu divadelní kritiky 2019).
    Letos v březnu získala Komedie ocenění Divadlo roku 2019.

     

    foto Martin Špelda

za podpory:

pořadatel: v partnerské spolupráci:

generální mediální partner: hlavní mediální partneři: