Menu

    So 16. 10. 2021 | 17:00-17:45 | Arcidiecézní muzeum – Mozarteum

    Jan Nebeský – Egon Tobiáš – Franz Kafka MALÝ STVOŘITEL /
    DER KLEINE FRATZ
    Divadelní spolek Jedl

    Chameleonsky proměnlivý Karel Dobrý jako „nesnesitelný fracek“ i senzitivní tvůrce – v expresivní i humorné miniatuře inspirované životem a dílem Franze Kafky, za jehož ztvárnění získal Cenu divadelní kritiky za Mužský herecký výkon roku 2020. Režie: Jan Nebeský.
    Ve spolupráci s festivalem Dny židovské kultury. Beseda po představení

    Režisér Jan Nebeský má na scéně silné, charismatické, ale zároveň citlivé herce, se kterými se pouští do divoké legrace, za níž spíš jen tušíme černou propast lidské existence.
    Marie Reslová, Aktuálně.cz, 26. 6. 2020

    Karel Dobrý je v bílém elastickém trikotu a bílých šortkách s malým teleskopickým metrem u pasu úchvatný. Zvláštní křehká a senzitivní bytost, programový vyděděnec. (…) ani by nemusel mluvit, protože všechno odehraje očima: pocit cizoty, ironický postoj, vzdor…
    Jana Machalická, Lidové noviny, 24. 6. 2020

    Karel Dobrý suverénně kombinuje soustředěnou vážnost s vykloubeným, ironickým humorem a vytváří z těchto ingrediencí postavu na hranici křehkosti, komiky a podivné vyšinutosti. (…) Nebeského inscenace se sice života i díla Franze Kafky občas dotýká až okázale zlehčujícím způsobem, k jeho podstatě se však dokázala dostat nezvykle blízko.
    Vladimír Mikulka, Deník N, 7. 9. 2020

     

    Scénická groteska Malý stvořitel byla stvořena na míru prostoru bytu v domě U Minuty na Staroměstském náměstí, kde Franz Kafka v letech 1889–1896 s rodinou bydlel a kde prožil dětství od šesti do třinácti let. Site-specific projekt Divadelního spolku Jedl s podtitulem Der kleine Fratz čili „malý spratek, fracek“ je vším, jen ne banálním pajánem světovému spisovateli.

    Onen „malý fracek“ se totiž krčící ve výklenku zdi skrývá před vším, co ho děsí, zejména před rodiči, jež – stejně jako další postavy (snoubenku Felice, Maxe Broda, policejního radu Vacátka) – hrají Lucie Trmíková a Martin Dohnal. „Když se bude pořád někde schovávat jako šváb, tak se jednou jako ten šváb probudí,“ vtipkuje prorocky na adresu synka sebestředný otec Kafka, narážeje tím na povídku Proměna. Metaforický a zábavný text Egona Tobiáše hypnoticky vtahuje do kafkovského světa, v němž herec Karel Dobrý – oceněný za svou hereckou kreaci Cenou divadelní kritiky i Cenou Divadelních novin – pozoruhodně ztělesňuje dvanáctiletého spisovatele. Uhrančivá i komická postava pubertálního Kafky v bílém sportovním dresu téměř splývá s bílou omítkou stěn, neboť „neviditelnost“ tvoří ústřední motiv inscenace.

    Textová koláž z Kafkových děl i dopisů je plná biografických odkazů, narážek, parafrází a dobových reálií, jež se proplétají s mladíkovými tísnivými představami. Tobiáš vynalézavě perzifluje notoricky známé motivy a témata, pohrává si s nimi a dovádí je ad absurdum. Mimoběžnost kafkovské komunikace se anekdoticky promítá i do jazyka hry, což režisér Jan Nebeský dokáže kongeniálně divadelně zhmotnit. Přestože je Malý stvořitel představení v detailech veselé, mnohdy ironické až černohumorné, tak jako celek vyznívá tragicky a bezvýchodně. Pod humornou maskou se sebeironickým úsměvem tušíme trvalé osamění a úzkost zraňované duše.

    Karel Dobrý získal za svůj herecký výkon Cenu divadelní kritiky a Cenu Divadelních novin bez ohledu na žánr.

     

    režie Jan Nebeský

    autor Egon Tobiáš
    kostýmy Petra Vlachynská

    hrají Karel DobrýLucie TrmíkováMartin Dohnal

    Premiéra 22. 6. 2020

     

    Tvůrčí tandem Lucie Trmíková (autorka, scenáristka, dramaturgyně, herečka) – Jan Nebeský (režisér, autor, scénograf) doplněný o Davida Prachaře (herec a režisér) zosobňují již přes desetiletí nezaměnitelnou, renomovanou značku, která teprve v roce 2011 dostala jméno – Divadelní spolek Jedl (zkratka křestních jmen Jenda, David, Lucie). Na divadelní prkna přináší svébytné autorské výpovědi, jimž je vlastní prolínání uměleckých druhů i žánrů. Podle scénářů Lucie Trmíkové a v režii Jana Nebeského pod hlavičkou Jedlu dosud vznikla jevištní díla Peklo – Dantovské variace (2014), Dvojí domov / z Čepa (2015), Miluji tě jak po smrti (2016), Reynek / Slova a obrazy z Petrkova (2017), Zahradníček / Vše mé je tvé (2020), Zlý sen (2019) či cenami ověnčená volná trilogie z roku 2018 MédeiaPustina (Cena Divadelních novin 2019 v oboru Alternativního divadla) a Soukromé rozhovory (Cena Divadelních novin 2019 v kategorii Herecký výkon sezóny bez ohledu na žánr i Cena Thálie pro Lucii Trmíkovou). Své desáté výročí a zároveň 30 let od první spolupráce se trio rozhodlo oslavit premiérou společného projektu Manželská historie – variací na Strindbergovské téma.
    Ke stálým spolupracovníkům této divadelní „svaté trojice“ patří hudebníci Pavel Fajt, Jan Šikl a Martin Dohnal, kontratenorista Jan Mikušek, taneční skupina 420PEOPLE, kostýmní výtvarnice Petra Vlachynská nebo dramatik Egon Tobiáš (NoD Quijote, Příliš tichý nosMalý stvořitel / Der kleine Fratz).

    Jan Nebeský (1954) je nejen v kontextu českého divadla jedinečným režisérem s nezaměnitelným scénickým rukopisem. Absolvoval studium režie na DAMU. K jeho nejvýznamnějším pracím patří inscenace Ibsenových her Přízraky (1988), John Gabriel Borkman (1995), Stavitel Solness (1999) či Cenou Alfréda Radoka ověnčená Divoká kachna nastudovaná se souborem Divadla v Dlouhé (2005), kde později uvedl také Eyolfka (2013) a Hedu Gablerovou (2016); poslední realizací v Dlouhé je autorská adaptace novely Gertrudy von le Fort Vytržení panny z Barby (2021). Jan Nebeský pro české divadlo objevil rakouského autora Ernsta Jandla, když v Divadle Komedie nastudoval hru Humanisté (2007) či v Divadle Na zábradlí proslulou inscenaci hry Z cizoty, jež získala Cenu Alfréda Radoka 2004.
    Vedle zmíněných inscenací Z cizoty a Eyolfek měli diváci Divadelní Flory postupně v letech 1999, 2009 a 2011 možnost zhlédnout autorskou trilogii inscenačního týmu Nebeský–Prachař–Fajt, která sledovala linii velkých postav evropské literatury v konfrontaci se zásadními uměleckými tématy: Hamlet part IINeúplný sen (Faustovská vize 22. století) podle Fernanda Pessoy a konečně NoD Quijote podle scénáře Egona Tobiáše, inspirovaný grafikem Bohuslavem Reynkem. V této linii režisér pokračuje se spolkem Jedl.
    Vedle toho pohostinsky režíruje v kamenných divadlech, např. jeho Nora v Divadle pod Palmovkou získala Cenu Divadelních novin a Tereze Dočkalové přinesla Cenu Thálie 2017. V Cenách divadelní kritiky 2017 pak triumfovala hned třikrát Nebeského inscenace Deník zloděje – patří jí tituly Inscenace roku, Hudba roku pro skladatele Martina Dohnala a Mužský herecký výkon pro Miloslava Königa, jenž získal také Cenu Divadelních novin za Herecký výkon sezóny 2016/17. Oba tituly se objevily na Floře.

    foto Zuzana Lazarová

za podpory:

pořadatel: v partnerské spolupráci:

generální mediální partner: hlavní mediální partneři: