Menu

    Út 23. 11. 2021 | 19:00-20:00 | Arcidiecézní muzeum – Mozarteum

    Jan Nebeský – Lucie Trmíková – Jan Zahradníček ZAHRADNÍČEK / VŠE MÉ JE TVÉ Divadelní spolek Jedl

    Devět let manželství na dálku, devět let „lásky přes papír“… Výjimečný manželský vztah i poúnorové martyrium jednoho z našich nejkřehčejších básníků pohledem Jana Nebeského. Inscenace roku 2020 autorky Lucie Trmíkové, která za roli Marie Zahradníčkové získala Cenu české divadelní kritiky v kategorii Ženský herecký výkon roku.
    Beseda po představení

    Inscenace dá pocítit tíseň padesátých let a váhu nákladu, jímž poúnorový režim sobě nepohodlné lidi zatížil a deptal. Organicky zapadá do repertoáru Jedlu a rozšiřuje u obou herců seznam jejich nespotřebních rolí.
    Josef Chuchma, art.ceskatelevize.cz, 23. 6. 2020

    Jan v podání Saši Rašilova velice přesně „předává“ cudný až zakřiknutý patos lyrických míst, doufá proti vší naději i přes vychýlení způsobená vězeňskou izolací nebo ranami osudu (…)
    Pro herectví Lucie Trmíkové je příznačné, že ve vypjatých momentech přechází z jednání v roli do zvláštního, expresivního body-artu, kterým „ztělesňuje“ niterné reakce svých postav. (…) K vrcholům představení Vše mé je tvé právě tyto emočně vypjaté výstupy patří.
    Josef Mlejnek, Divadelní noviny.cz, 2. 3. 2020

    Pro Jana Nebeského je obrazivé pojetí vlastním způsobem vyjádření tématu a poezii okamžiku umí stvořit z minima, i z předmětů naprosto banálních. Zhmotňuje Mariinu něhu, na které „vyrůstají“ květy, až se s návratem muže domů promění v kvetoucí strom. (…) Nebeského inscenace je vroucím portrétem Marie Zahradníčkové i její poctou.
    Jana Machalická, Lidovky.cz, 7. 2. 2020

     

    Jan Zahradníček, jedinečný, všestranně literárně nadaný autor, naplnil své křehké a zranitelné lidství nejen statečností, ale především úsilím o čistotu duše a poetickou krásu. Jeho senzitivní, katolická a ostře protikomunistická tvorba jej nutně přiváděla do konfliktu s levicově orientovanými autory, z nichž někteří (mj. Jan Drda) pro něj otevřeně žádali kriminál. Ve vykonstruovaném procesu s katolickou inteligencí, tzv. Proces se Zelenou internacionálou, byl odsouzen k 13 letům vězení a jeho žena byla s třemi dětmi vystěhována z bytu na zanedbaný státní statek…

    Inscenace Zahradníček / Vše mé je tvé volně navazuje na předchozí Jedlovské tituly Dvojí domov / z Čepa (2015) a Reynek / Slova a obrazy z Petrkova (2017), jež se věnovaly pohnutým osudům význačných českých umělců, duchovně zakotvených v katolické víře. Tentokrát vznikla autorská skladba, zhmotnělá skrze subtilní „obrazy z manželského života v odloučení“, kde On, přestože zbaven svobody, je pořád hlavou v oblacích a Ona, tak trochu nuceně, věcná, stojící nohama pevně na zemi. A právě v tomto propojení kontrastů nalézají sílu nést svůj úděl.

    Režisér Jan Nebeský s herečkou a scenáristkou Lucií Trmíkovou v roli Marie Zahradníčkové, za niž získala Cenu divadelní kritiky, vytvořili divadelní opus vzdávající hold Janu Zahradníčkovi – v podání Saši Rašilova – skrze jeho mistrovskou poezii, a možná ještě o něco víc poctu „pouhé” básníkově ženě, která oddaně a pokorně překonávala všechna příkoří (společného) osudu, řkouc: „Brala jsem vše, jak to Pán Bůh dopustil.“ Komorní inscenace, jež se nabízí být hrou o utrpení nepohodlného jedince pod vládou totality / za totality, je přesto najmě o nepředstavitelné síle víry, lásky a naděje.

    Inscenace zvítězila v Cenách divadelní kritiky a vynesla také Cenu za ženský herecký výkon Lucii Trmíkové.

     

    režie a scéna Jan Nebeský

    scénář Lucie Trmíková
    hudba Matouš Hejl
    kostýmy Petra Vlachynská
    na trubku doprovází Ladislav Kozderka

    hrají Saša Rašilov a Lucie Trmíková

    Premiéra 2. 2. 2020

     

    Tvůrčí tandem Lucie Trmíková (autorka, scenáristka, dramaturgyně, herečka) – Jan Nebeský (režisér, autor, scénograf) doplněný o Davida Prachaře (herec a režisér) zosobňují již přes desetiletí nezaměnitelnou, renomovanou značku, která teprve v roce 2011 dostala jméno – Divadelní spolek Jedl (zkratka křestních jmen Jenda, David, Lucie). Na divadelní prkna přináší svébytné autorské výpovědi, jimž je vlastní prolínání uměleckých druhů i žánrů. Podle scénářů Lucie Trmíkové a v režii Jana Nebeského pod hlavičkou Jedlu dosud vznikla jevištní díla Peklo – Dantovské variace (2014), Dvojí domov / z Čepa (2015), Miluji tě jak po smrti (2016), Reynek / Slova a obrazy z Petrkova (2017), Zahradníček / Vše mé je tvé (2020), Zlý sen (2019) či cenami ověnčená volná trilogie z roku 2018 MédeiaPustina (Cena Divadelních novin 2019 v oboru Alternativního divadla) a Soukromé rozhovory (Cena Divadelních novin 2019 v kategorii Herecký výkon sezóny bez ohledu na žánr i Cena Thálie pro Lucii Trmíkovou). Své desáté výročí a zároveň 30 let od první spolupráce se trio rozhodlo oslavit premiérou společného projektu Manželská historie – variací na Strindbergovské téma.
    Ke stálým spolupracovníkům této divadelní „svaté trojice“ patří hudebníci Pavel Fajt, Jan Šikl a Martin Dohnal, kontratenorista Jan Mikušek, taneční skupina 420PEOPLE, kostýmní výtvarnice Petra Vlachynská nebo dramatik Egon Tobiáš (NoD Quijote, Příliš tichý nosMalý stvořitel / Der kleine Fratz).

    Jan Nebeský (1954) je nejen v kontextu českého divadla jedinečným režisérem s nezaměnitelným scénickým rukopisem. Absolvoval studium režie na DAMU. K jeho nejvýznamnějším pracím patří inscenace Ibsenových her Přízraky (1988), John Gabriel Borkman (1995), Stavitel Solness (1999) či Cenou Alfréda Radoka ověnčená Divoká kachna nastudovaná se souborem Divadla v Dlouhé (2005), kde později uvedl také Eyolfka (2013) a Hedu Gablerovou (2016); poslední realizací v Dlouhé je autorská adaptace novely Gertrudy von le Fort Vytržení panny z Barby (2021). Jan Nebeský pro české divadlo objevil rakouského autora Ernsta Jandla, když v Divadle Komedie nastudoval hru Humanisté (2007) či v Divadle Na zábradlí proslulou inscenaci hry Z cizoty, jež získala Cenu Alfréda Radoka 2004.
    Vedle zmíněných inscenací Z cizoty a Eyolfek měli diváci Divadelní Flory postupně v letech 1999, 2009 a 2011 možnost zhlédnout autorskou trilogii inscenačního týmu Nebeský–Prachař–Fajt, která sledovala linii velkých postav evropské literatury v konfrontaci se zásadními uměleckými tématy: Hamlet part IINeúplný sen (Faustovská vize 22. století) podle Fernanda Pessoy a konečně NoD Quijote podle scénáře Egona Tobiáše, inspirovaný grafikem Bohuslavem Reynkem. V této linii režisér pokračuje se spolkem Jedl.
    Vedle toho pohostinsky režíruje v kamenných divadlech, např. jeho Nora v Divadle pod Palmovkou získala Cenu Divadelních novin a Tereze Dočkalové přinesla Cenu Thálie 2017. V Cenách divadelní kritiky 2017 pak triumfovala hned třikrát Nebeského inscenace Deník zloděje – patří jí tituly Inscenace roku, Hudba roku pro skladatele Martina Dohnala a Mužský herecký výkon pro Miloslava Königa, jenž získal také Cenu Divadelních novin za Herecký výkon sezóny 2016/17. Oba tituly se objevily na Floře.

    foto Viktor Kronbauer

za podpory:

pořadatel: v partnerské spolupráci:

generální mediální partner: hlavní mediální partneři: