Train de vie

scénář Radu Mihaileanu
kamera Y. Arvanitis, L. Dailland
hudba Goran Bregović

hrají
L. Abelanski, Rufus, C. Harari, M.-J. Nato,
A. de La Fontaine, B. Abraham-Kremer,
M. Muller, G. Elmaleh, B. Bercovici,
R. Borremans, M. Calin, O. Cuncea,
M. Drogeanu, V. Jurascu, Z. Kanar aj.

Francouzský scenárista a režisér rumunského původu Radu Mihaileanu natočil černou komedii Vlak života zčásti i jako reakci na známý Schindlerův seznam. Chtěl tak přinést odlišný pohled na nezpochybnitelnou tragédii holocaustu, přičemž vycházel z tradic židovského humoru. Jeho snímek se žánrově podobá úspěšnému titulu Roberta Benigniho Život je krásný. Stojí však za pozornost, že Mihaileanu kdysi poslal Benignimu svůj scénář, neboť měl zájem na jeho herecké účasti. Italský tvůrce ji odmítl a vzápětí natočil vlastní dílo s obdobnou tematikou... – Příběh je postaven na geniální mystifikaci. Židé z jedné východo-evropské vesnice se v roce 1941 rozhodnou uniknout svému osudu tak, že sami vypraví železniční transport, směřující však nikoliv do koncentráku, nýbrž do zaslíbené země Palestiny. Nakoupí vagony a lokomotivu, najdou strojvůdce a rozdělí si role deportovaných a jejich německých strážců. Pak vyjedou vstříc svobodě. Při dobrodružné cestě však musejí překonat mnoho nečekaných překážek. Nakonec se setkají s kolonou Cikánů, kteří měli stejný nápad, jenže směřují do Indie. Strůjcem celého projektu i vypravěčem je moudrý vesnický blázen Schlomo, který zakončuje příběh „vlaku života“ pohádkovým vyzněním. Sám je však přitom v koncentračním táboře. Možná tam skončili i všichni jeho blízcí? – Tvůrci obratně pracují s nadsázkou, s drobnokresbou charakterů různých postav i postaviček a s rekonstrukcí dobové atmosféry. Ke střetu židovského naturelu s nacistickou zvůlí připojují překvapivě i komunistickou demagogii prostřednictvím postavy fanatického agitátora Josseleho, který komplikuje již tak dost zamotanou situaci. Důležitou složkou filmu, jenž baví i dojímá, je hudba známého Gorana Bregoviće.