BÁBY

režie Anna Petrželková
dramatizace a dramaturgie Dora Viceníková
scéna a kostýmy Eva Jiřikovská
hudba Jakub Kudláč

premiéra 12. a 13. 12. 2014

osoby a obsazení
bába Natália Drabiščáková
bába Magdaléna Sidonová
bába Dita Kaplanová
bába Anežka Kubátová
kadeřník Petr Jeništa
kadeřník Miloslav König
bába Rebeka Němcová

Ruský básník a spisovatel Daniil Charms stvořil cynický svět bez srozumitelných pravidel. Jeho kratičké příběhy, jimž leckdy chybí klasická stavba, vyhrocená pointa i smysl, strhávají nečekanými postřehy, černým humorem i absurditou. Život je v nich pojat jako skrumáž  divokých momentů, které zběsile bojují proti pochopení a logice. Tuto nonsensovou poetiku na jeviště Divadla Na zábradlí zdařile přenáší režisérka Anna Petrželková, jejíž nápady napěchovaný rukopis výrazně podporuje i výtvarné řešení scény a kostýmů Evy Jiříkovské. Vypravěčkami bizarních historek je pětice zlověstně klevetících obtloustlých bab, jež jsou zosobněním lidské tuposti, která se svou angažovaností stává nebezpečnou. Pozoruhodná inscenace tak přináší kromě pobavení i nadčasová univerzální témata a prostor k zamyšlení.


Absenci privátního prostoru odráží také scénografie Evy Jiřikovské. Miniaturní pokojíčky, nakřivo umístěné do zadní stěny, odhalují ty nejintimnější detaily z domácností – od přepravky na jídlo a pletacích jehlic až po toaletu. Jiřikovská vystihla smysl Charmsovy nevypočitatelnosti a nonsensu. Vše na scéně je sice vysoce stylizované, přesto se jí podařilo nesklouznout k tomu, aby dramatizaci redukovala na „líbivé obrázky“.
Tereza Hýsková, Divadelní noviny, 7. 1. 2015

Ve scénické koláži Báby vytvořil tým Divadla Na zábradlí svět, ve kterém neplatí pravidla naší reality, komunikace ani pouhá fyzika, ale o to pravdivěji se tento nonsens jeví. Jak po technické stránce, tak i z hlediska osobního originálního vkladu inscenátorů, rozhodně stojí za zhlédnutí. Nabízí spoustu asociativních hříček, prostoru k zamyšlení, inteligentních aluzí i bezbřehého humoru.
Tatiana Brederová, Aktuálně.cz, 17. 12. 2014

Anně Petrželkové a Doře Viceníkové se podařilo sloučit cynickou a groteskní zábavnost (celé je to nefalšovaně veselé) s všeprostupující nejistotou (kdo je kdo a proč proboha provádí zrovna tohle) a hlavně s narůstající tíživostí. Dalším plusem je to, že svět, ve kterém je hrůza žít, všechny ty dobře bavící se diváky postupně zavalí a přidusí, aniž by takový záměr inscenátoři dávali nějak okatě najevo. Právě naopak, vlastně se až do konce tváří téměř nevinně, ne-li přímo kamarádsky.
Vladimír Mikulka, Nadivadlo, 13. 12. 2014


Anna Petrželková (*1984) hned po studiu režie na VŠMU v Bratislavě začala intenzivně působit na českých i slovenských scénách. Výrazně zaujaly např. inscenace Marx Bros. (2010, HaDivadlo), Cenci (2010, Národní divadlo moravskoslezské), Romeo a Julie (2011, Divadlo Petra Bezruče), Tichý Tarzan (2012, Husa na provázku) nebo Idioti (2014, Švandovo divadlo). Režijní rukopis Anny Petrželkové, jež byla kritiky zvolena Talentem roku 2014, je velmi bohatý a energický. Přináší vizuálně syté výpovědi, opírá se o stylizaci a groteskní prvky a vytváří mnohovrstevnaté metafory.
Divadelní Flora v roce 2008 uvedla již její absolventskou práci Heda Gablerová. S Divadlem na cucky pak režisérka nastudovala hru Sarah Kane Vyčištěno (2010) a vloni festival uhranula svým ztvárněním Vianova románu Pěna dní.

Báby