POTKANI

režie Roman Polák
překlad Viera Juríčková
dramaturgie Daniel Majling
scéna Pavel Borák
kostýmy Peter Čanecký
výběr hudby Lucia Chuťková

premiéra 31. 1. 2014

osoby a obsazení
Johnová Kristína Turjanová
John Martin Nahálka
Bruno Juraj Ďuriš
Hassenreuter Ivan Vojtek
Hassenreuterová Eva Pavlíková
Walburga Alena Pajtinková
Erich Spitta Roman Poláčik
pastor Spitta Ján Greššo
Knobbeová Daniela Kuffelová
Quaquaro Peter Oszlík
Schierke Branislav Matuščin
Pawlina Judit Bárdos a. h.
Kielbacková Gabriela Dolná
Selma Eva Cibulková a. h. / Magdaléna Pacovská a. h.

Působivá inscenace, která vznikla na základě více jak sto let starého, ale nadčasového dramatu Gerharta Hauptmanna, zachycuje příběh ženy marně toužící po dítěti. Když se naskytne možnost osvojit si dítě cizí, dostává její život smysl. Ovšem toto štěstí netrvá dlouho... Kromě krutého a zároveň dojímavého příběhu nenaplněné mateřské touhy nabízí inscenace i silný sociální apel. Obyvatelé nájemního domu, do kterého je děj soustředěn, jsou lidmi na periferii společenského zájmu a jejich vztahy a životy podléhají morálnímu, společenskému i ekonomickému rozkladu. Jako z žumpy, v níž zahnívají zbytky starého systému, se na povrch valí lidská špína, pudy, zvrácené touhy a nenaplněné představy o štěstí. Koncentrované herecké výkony, důmyslná práce se scénickým prostorem a režijní důslednost činí z titulu apelativní dílo silně se dotýkající naší současnosti.


Vyváženosť všetkých zložiek dokonca viedla k tomu, čoho je vždy málo – hlavne pri vážnych témach. Po skončení predstavenia nemáte pocit beznádeje a hnusu, ale ste akýsi citlivejší a hlavne vzdávate poklonu všetkým tvorcom a, samozrejme, najviac hercom. (...) Počas predstavenia – vďaka presnému aranžovaniu a mizanscénam – herecký súzvuk v základnom prístupe k podstate ich profesie dosiahol (prispel) k inscenačnej virtuozite.
Dagmar Inštitorisová, Pravda.sk, 4. 2. 2014

Scéna Pavla Boráka sa nesnaží umelou patinou imitovať sociálne degradované prostredie, sivá scéna pôsobí nevľúdne sama osebe. Ani kostýmy Petra Čaneckého nie sú  dobové, svojou univerzálnosťou naopak posúvajú výpoveď do akéhokoľvek času. Nanešťastie je nám dnes drsnosť hry, napísanej pred sto rokmi, opäť povedomá. (...) Silný text a výnimočne kompaktne pôsobiace herectvo celého súboru robia z  Potkanov divadelnú udalosť.
Zuzana Uličianska, SME, 5. 2. 2014

V tejto hre neboli veľké a malé role. Iba veľké a väčšie. Každý, kto vystúpil na javisko, bol nositeľom iného charakteru a typu. Hlavne predstavitelia kratších výstupov mali šancu ukázať, že u Hauptmanna niet malých postáv. Každá bola dokonalou psychologickou štúdiou, čo predstavitelia jednotlivých úloh pochopili a následne realizovali.
Marta Žilková, Rádio DEVÍN

Roman Polák (*1957)
Po absolvování divadelní režie u Miloše Pietora na VŠMU (1982) působil v angažmá ve Státním divadle v Košicích a od roku 1984 v Divadle SNP v Martině. Svou tvorbou se zařadil mezi nejvýznamnější režiséry 80. let a jeho inscenace Dotyky a spojení (1988) Pierra de Marivaux a Brechtův Baal (1989) reprezentovaly československé divadlo po celé Evropě (první získala mj. ocenění The Guardian Critics’ Choice na festivalu Fringe v Edinburgu). V letech 1990-1996 působil bez stálého angažmá a spolupracoval zejména s Divadlem Astorka Korzo ´90, v němž se v roce 1996 stal interním režisérem. V letech 2000-2002 se vrací do Košic a v letech 2006-2008 působí jako režisér Slovenského národního divadla v Bratislavě, kam se v roce 2013 vrací coby ředitel souboru činohry. Hostoval také např. v Chicagu, Paříži, Tallinu, Praze či Brně.
Roman Polák si vypracoval nezaměnitelný rukopis založený na propracované psychologické herecké drobnokresbě a spojení pudovosti a živočišnosti s analytickým přístupem k tématu a vytvořil více jak sto činoherních i operních inscenací, např. Proces (1992), Cyrano z Bergeracu (1993), Ruská tetralogie, Strýček Váňa (1995), Les (1997), Zločin a trest (1999), později Play Gorkij (2004).

Divadlo Andreja Bagara Nitra (DAB)
Profesionální činoherní soubor vznikl v Nitře v roce 1949 jako Nitrianske krajové divadlo, od roku 1979 nese jméno herce, režiséra a pedagoga Andreja Bagara. Počínaje rokem 1992 sídlí v jedné z největších divadelních budov na Slovensku, která nabízí ideální podmínky pro vznik moderních inscenací.
Dramaturgie divadla zohledňuje různorodost publika. V repertoáru nechybějí základní pilíře světové klasiky i moderní dramatiky 20. století, stejně jako díla slovenských autorů. Divadlo se pravidelně věnuje uvádění děl pro děti a mládež a velkou oblibu si získaly i velkolepé hudebně-dramatické projekty. Tematická a žánrová pestrost se pak prolíná s vysokou náročností a atraktivností jevištních děl. Po slavných érách interních režisérů (Pavol Haspra, Karol Spišák, Jozef Bednárik) si divadlo v poslední době buduje svůj osobitý umělecký výraz a spolupracuje s významnými domácími  (Svetozár Sprušanský, Marian Pecko, Ľubomír Vajdička, Roman Polák) i zahraničními osobnostmi (J. A. Pitínský, Vladimír Morávek, Gintaras Varnas, Robert Alföldi), které sem vnášejí originalitu, specifický estetický styl i osobitou interpretaci.
Divadlo každoročně spoluorganizuje mezinárodní festival Divadelní Nitra.

Potkani