AKTUALITA

V rámci 26DF se představí vizionářka Susanne Kennedy! Jedna z nejradikálnějších a nejinspirativnějších divadelních tvůrkyň posledních let ve své tvorbě posouvá hranice mezi divadlem a jinými formami umění, zejména instalací. Také v produkci I AM (VR) zkoumá vztah mezi tělem a moderními technologiemi…

Inovativní přístup v divadle jí získal množství cen, tisíce fanoušků a celosvětové renomé. Posunula chápání toho, co vůbec znamená divadelní umění a na základě jakých principů funguje. Její dílo je nejen formálně experimentální, ale i velmi filozofické. Tvorba Susanne Kennedy je v Německu spojena se scénami Volksbühne Berlin a především Münchner Kammerspiele, kde uvedla např. ceněnou inscenaci Očistec v Ingolstadtu (2013). V ní prvně využila metody dabingu, která se pro její práci stala typickou. Herci a herečky nahrají svůj part na záznam a na jevišti „jen“ otvírají ústa. 

Od inscenace Proč posedl amok pana R. (Warum läuft Herr R. Amok?, Münchner Kammerspiele 2014) podle Fassbinderova filmu z roku 1970 přidala ke svému režijnímu rukopisu masky. Namísto vykreslování individuálních charakterů postav tak Kennedy vytváří jakési zaměnitelné typy, loutky či kyborgy, kteří se – jakoby ovládané odněkud zvenku – chovají podle ustálených společenských vzorců. Tento inscenační klíč skvěle zapadl do projektu Sebevraždy panen (Die Selbstmord-Schwestern, Münchner Kammerspiele 2017) na motivy Eugenidesova románu, proslaveného filmem Sofie Copolly. Formování jedince skrze společnost či jeho přeměna pomocí technologií je jedním ze základních témat Susanne Kennedy.
Jak prohlásila ve svém manifestu Exorcismus o proměně hereckého umění ve 21. století: „Tělo na jevišti nemá žádné hranice, protože vždy je součástí něčeho jiného.“ (přeloženo z němčiny)

Susanne Kennedy je proslulá experimentováním s prostorem a časem. Klasický titul Tři sestry (Münchner Kammerspiele, 2019) např. zasadila do multiverza, kde se v každé scéně přesouváme z jedné dimenze do další a jednotlivé obrazy z Čechova nazíráme v nejrůznějších variacích.

Vedle originálních interpretací klasických děl se autorka věnuje performativním instalacím, k nimž patří také I AM (VR), v níž zkoumá možnosti virtuální reality. Na vizuálním designu se opět podílel multimediální umělec Markus Selg, který s režisérkou spolupracuje pravidelně od roku 2016. Jeho estetika videoher kongeniálně souzní s jejím futuristickým zaměřením.

Inscenaci I AM (VR) uvádíme v pěti termínech – lístky v předprodeji od 11. dubna, bližší informace po rozkliknutí odkazů:

pátek 19. 5. v 16.00–19.00
sobota 20. 5. v 11.00–14.00 + sobota 20. 5. v 16.00–19.00
neděle 21. 5. v 11.00–14.00 + neděle 21. 5. v 16.30–19.30

foto Franziska Sinn / dole: snímek z inscenací Sebevraždy panen a Tři sestry, foto Judith Buss (OTT / Glamcult)