Slovenské národné divadlo (SND) začalo psát své dějiny v roce 1920. Dnes ho tvoří tři stálé soubory – činohra, opera a balet – jež využívají historickou budovu na Hviezdoslavově náměstí a novou budovu otevřenou v roce 2007. V čele činohry SND, kterou v poválečném období prošla řada vynikajících tvůrců (Peter Mikulík, Pavol Haspra, Miloš Pietor, Ľubomír Vajdička), stál od roku 2013 výrazný režisér Roman Polák. Pod jeho vedením se vedle klasické a soudobé světové dramatiky na repertoáru prosadily texty slovenských autorů jako Klimáček, Olekšák, Uličiansky, Majling, Schulczová aj. Dramaturgie činohry přímo iniciuje vznik původních her (mj. Leni, Slovo Válkovo, Bál, Labyrinty a raje Jána Amosa), jež díky provokativnímu společensko-politickému přesahu často vyvolávají bouřlivé divácké reakce a žádoucí diskuzi. Příkladem je Gindlovo dokumentární drama o divokých 90tkách Karpatský thriller v Polákově režii či divácky úspěšný kriminální příběh s politickým pozadím Elity v režii Jiřího Havelky – oba tituly nabídla Divadelní Flora. Kromě něj mohli festivaloví diváci zhlédnout i Polákovu vynikající inscenaci pro SND s Martinem Hubou a Dušanem Jamrichem Popel a vášeň (2008). Od roku 2021 je ředitelkou Činohry SND Miriam Kičiňová.