Režisérka, dramaturgyně a autorka Lucie Ferenzová (1981) patří k pravidelným hostkám Divadelní Flory. Dosud zde představila tituly One Night Stand/Up! (A studio Rubín), Pravidla úklidu (koprodukce Divadlo na cucky) a Na první pohled(Švandovo divadlo). K tomu připočtěme Epilog 28DF v roce 2025, který byl minipřehlídkou tvorby A studia Rubín a který vedle její režie ENDEMITÉ: příběhy mizení nabídl také inscenace Istanbulská úmluva a Fakani, na nichž Ferenzová participovala jako dramaturgyně.

Už během studia bohemistiky na FF UK a dramaturgie a režie na DAMU spolupracovala s Divadlem Komedie a s Divadlem Na zábradlí, na jehož inscenacích se dramaturgicky podílela a kde vedla alternativní prostor Eliadova knihovna. 
Jako kmenová režisérka A studia Rubín si Ferenzová získala renomé svými adaptacemi zahraničních bestsellerů (Klaunovy názory, Osobní Fudži, V zrcadlové síni), i českých prozaických prvotin (Jezero, Smrtholka). Založila sdružení Kolonie, které se zaměřuje na současnou sociální, politickou a kulturní problematiku a pohybuje se na pomezí fyzického, hudebního a činoherního divadla. 

Lucie Ferenzová směřuje k neokázalým, zato mnohovrstevnatým komorním inscenacím s prvky fyzického divadla, jejichž síla tkví především v důsledné dramaturgické přípravě, díky které nazírá téma z více perspektiv a zprostředkovává publiku nové, mnohdy netušené kontexty. V autorských projektech tíhne k sociálně-kritickým tématům – ať už to byl environmentální žal v projektu Propast či exploatace pracovní síly v kabaretu Pravidla úklidu. Zatím posledním počinem Lucie Ferenzové je dark popová stand-up comedy Po tátovi ve Švandově divadle.

Věnuje se také tvorbě pro děti – vydala sbírku básní Hú is hú (2023), knihu povídek Neskutečná skutečnost (2024) a pro Divadlo Polárka adaptovala příběh Gorila a já (2023) do podoby punkového muzikálu.

foto Dita Havránková