Lucie Ferenzová (1981) patří k pravidelným hostkám Divadelní Flory. Dosud zde představila tři tituly – One Night Stand/Up! (A studio Rubín), Pravidla úklidu (koprodukce Divadlo na cucky) a Na první pohled (Švandovo divadlo). Už během studia bohemistiky na FF UK a dramaturgie a režie na DAMU spolupracovala s Divadlem Komedie a s Divadlem Na zábradlí, na jehož inscenacích se dramaturgicky podílela a kde vedla alternativní prostor Eliadova knihovna.
Jako kmenová režisérka A studia Rubín – které nyní umělecky vede – si Ferenzová získala renomé svými adaptacemi zahraničních bestsellerů, jako jsou Klaunovy názory Heinricha Bölla či Osobní Fudži podle Murakamiho Norského dřeva, i českých prozaických prvotin Jezero (Bianca Bellová) a Smrtholka (Lucie Faulerová). Založila sdružení Kolonie, které se zaměřuje na současnou sociální, politickou a kulturní problematiku a pohybuje se na pomezí fyzického, hudebního a činoherního divadla.
Lucie Ferenzová směřuje k neokázalým, zato mnohovrstevnatým komorním inscenacím s prvky fyzického divadla, jejichž síla tkví především v důsledné dramaturgické přípravě, díky které nazírá téma z více perspektiv a zprostředkovává publiku nové, mnohdy netušené kontexty. V autorských projektech tíhne k sociálně-kritickým tématům – ať už to byl environmentální žal v projektu Propast či exploatace pracovní síly v kabaretu Pravidla úklidu. Zatím posledním počinem Lucie Ferenzové byla první česká dramatizace Gombrowiczova groteskního románu o dospívání Ferdydurke (červen 2025, MeetFactory).
Věnuje se také tvorbě pro děti – vydala sbírku básní Hú is hú (2023), knihu povídek Neskutečná skutečnost (2024) a pro Divadlo Polárka adaptovala příběh Gorila a já (2023) do podoby punkového muzikálu.
foto Dita Havránková