Herec a režisér Michal Hába (1986) absolvoval stáže v berlínských divadlech Volksbühne (u Franka Castorfa) a Maxim Gorki Theater (u Sebastiana Baumgartena), jež výrazně formovaly jeho režijní jazyk. Umělecky se hlásí k odkazu dramatika Bertolta Brechta, ale jeho tvůrčí styl se inspiruje u významných německých tvůrců, jako jsou Frank Castorf, René Pollesch, Christoph Marthaler, Herbert Fritsch a především Christoph Schlingensief. Jeho svébytné inscenace vynikají zejména dramaturgickou důsledností a otevřenými, na jevišti exponovanými levicovými postoji. Obecně se soustředí na současné politicko-kritické divadlo a snaží se reagovat na aktuální společenský vývoj, mimo jiné i tvorbou v nezávislé divadelní skupině Lachende Bestien. Od sezony 2025/26 je také novým uměleckým šéfem Činoherního studia Ústí nad Labem.
Tematicky Hába vychází ze současných i klasických textů, které ovšem dekonstruuje a obohacuje o nové významy. Dokládají to jeho práce v Městských divadlech pražských, kde nastudoval mj. Grillparzerovu Slávu a pád krále Otakara (2019) nebo Hrdiny kapitalistické práce (2020), i inscenace vzniklé pod hlavičkou souboru Lachende Bestien mj. interpretace Sikorova Zámku na Loiře (2019) či svérázné, jeho již třetí, režijní zúčtování s Kleistovým románem Kohlhaas (2022). Na Divadelní Floru se pravidelně vrací, posledně v roce 2024 s osobitými variacemi klasiky Peer Gynt (Činoherní studio) a Vojcek_jednorozměrný člověk s hercem roku Markem Kristianem Hochmanem, na nějž ústecký Oidipus Utopia vědomě navazuje.