KREVETY
režie Miřenka Čechová
choreografie Sharna Fabiano a kol.
scénář Petr Boháč
hudba Cécile Da Costa, Mathieu Gautron, Matouš Hekela
zpěv Cécile Da Costa
scéna Barbara Wojtkowiak
kostýmy Petra Vlachynská
lightdesign Martin Špetlík
animace Miřenka Čechová a Jiří Matoušek
premiéra 12. 5. 2013
hrají
Markéta Vacovská, Jindřiška Křivánková, Soňa Ferenčíková, Tereza Havlíčková a Robert Janč
Zapomenutá café restaurace uprostřed lesa a v ní se setkávají čtyři ženy, které našly předobrazy ve slavných surrealistických umělkyních Maye Deren, Toyen, Elizabeth Lee a Joyce Mansour. Vyprávějí o svém životě a v rytmu tanga a za zpěvu podmanivé šansoniérky Cecile da Costy plánují celosvětovou demonstraci za práva a osvobození krevet. A také se zpovídají ze svých hříchů, smutků, snů a pádů... Inscenace, která diváky vtahuje velmi intenzivně do děje, nahlíží z několika úhlů schopnost člověka akceptovat odlišné postoje k umění a ženství. Tvůrci hledají pomocí postdramatických postupů a postmoderních tanečních principů současný fyzický a vizuální jazyk surrealismu. A nacházejí jej – kromě jiného – i v nespoutaném humoru.
Nespoutaná obraznost světa, který nemá svůj vnitřní řád a přece není ani zcela chaotickým vesmírem, má svůj specifický půvab. Příval osobitých vizí neupadá ani na chvíli do stereotypu a temporytmus představení drží oči diváků na stopkách. Autorům se podařilo pospojovat desítky originálních momentů do jednoho komplexního díla. Nemají zábrany před ničím a nevadí jim občas ani ironicky shodit sami sebe. Tohle fantazií hýřící, hravé surrealistické divadlo je zkrátka velmi sympatická záležitost.
Johana Mücková, Česká televize, 18. 7. 2014
Summa summarum dala otevřená, anarchická kompozice se silnou jevištní přítomností performerů vznik vtipnému, mravně navinulému, exkluzivně nachmelenému barevnému projektu.
Nina Vangeli, Divadelní noviny, 26. 6. 2013
Spitfire Company vystavěla na jevišti dokonale surreálný svět, restauraci, ve které se s naprostou samozřejmostí sedává v salátových mísách, leze po stolech a hlavně tančí. Ačkoli byla tahle restaurace půl druhé hodiny naplněná zábavou, vtípky, nápaditými choreografiemi a nejrůznějšími efekty, tak úplně vtipné to nakonec není – vzadu v kuchyni pořád bublá voda na krevety. I když se tedy diváci po celou dobu skvěle baví, myšlenka a zvláštní tíseň, kterou inscenace nese, se sama dostane na povrch.
Klára Fleyberková, Taneční zóna, 16. 3. 2014
Miřenka Čechová (*1982) – herečka, performerka, choreografka a režisérka. Vystudovala Taneční konzervatoř v Praze a poté paralelně Alternativní a loutkové herectví na DAMU a obor nonverbální a komediální divadlo na HAMU, kde také získala v roce 2012 doktorát.
Je jednou z hlavních představitelek fyzického divadla v Evropě. Spoluzakládala divadelní soubory Spitfire Company, Tantehorse a Theatro Pantomissimo, v jejichž rámci realizuje svou autorskou tvorbu. V ní propojuje moderní pantomimu se současným fyzickým divadlem či tancem, slovo s pohybovým vyjádřením, pevnou strukturu s improvizací. Na svém kontě má již více než patnáct inscenací (např. Salome, Dark Trilogy, Chaplinův Proces, Hlas Anne Frankové, S/he is Nancy Joe, Antiwords a další), za většinu z nich obdržela řadu prestižních mezinárodních cen (např. Herald Angel na festivalu Edinburgh Fringe 2013). Miřenka Čechová se věnuje také pedagogické činnosti na HAMU a vede masterclasses v Evropě a v USA. Podílela se také na vzniku Mezinárodního festivalu Nultý bod. V současnosti žije a pracuje střídavě v Čechách a v USA.
Spitfire Company – umělecká skupina, jejíž produkce se dnes pohybují od tanečních inscenací přes celou škálu pohybového, fyzického a experimentálního divadla – se vyprofilovala ze setkání umělců nad projektem Hlas Anne Frankové (2007). Základní osu souboru tvoří režisér, dramaturg a literární esejista Petr Boháč a herečka, tanečnice, choreografka a mim Miřenka Čechová. Hlavním tématem jejich dramaturgie je pozice člověka v mezní situaci – člověka ohroženého, stísněného, odcizeného, přesto však revoltujícího a připraveného vykročit ke svobodě a sebeuchopení.
Mezi charakteristické znaky tvorby, která zahrnuje inscenace Hlas Anne Frankové (2007), Černý smích medúzy (2008), Ženský divadelní improvizační punk (2008), Svět odsouzencův (2008), Chaplinův Proces (2009), Unicorn (2009), Nedotknutelní (2010), Bad Clowns (2011), 13. měsíc/Requiem za Bruna Schulze (2012), One Step Before the Fall (2012), Krevety à la Indigo (2013) a Antiwords (2013), patří kladení důrazu na fyzické jednání na jevišti, experimentování s novými divadelními prostředky, rozvíjení imaginace, snaha o propojování různých žánrů a hledání nových vizuálních podnětů. Ve své herecké laboratoři soubor staví na první místo vztah k divákovi a experimentuje s docílením sounáležitosti mezi všemi aktéry „umělecké události“.
Skupina si získala vysoké renomé nejen na tuzemské divadelní scéně, ale prosadila se i na festivalech v zahraniční (např. Fringe Edinburgh 2012).
Krevety á la indigo
