prodej a rezervace vstupenek pokladna MDO
|
SO14. 5.
22:30Konvikt / šapitó
NE15. 5.
14:30Konvikt / šapitó
KABARET HAŠEK – Opera s křečkem / Aféra s Haškem
CABARET HAŠEK – An Opera with Hamster / An Affair with Hašek
A Studio Rubín Praha Prague
hudba a libreto music and libretto Miloš Orson Štědroň (volně inspirováno Jaroslavem Haškem loosly inspired by Jaroslav Hašek) scéna stage design Ivana Kanhäuserová kostýmy costumes Petra Vlachynská režie directed by Jan Frič hrají cast Alena Bazalová, Lukáš Příkazký, Jiří Panzner Křeček žije v pohovce. Fretky křečka vypudí. Morčata páchnou tak, že to fretky nesnesou. Ježek má bodliny a vypíchá je všechny ven. Hašek věděl, že doma není nikdo prorokem. Legendární autor Švejka Jaroslav Hašek inspiroval skladatele Miloše Orsona Štědroně k autorskému hudebně-divadelnímu představení, které postihuje méně známé okolnosti z Haškova života a tvorby, především pak jeho bohémskou a dadaistickou kabaretní éru. Štědroň tak navazuje na svůj úspěšný Kabaret Ivan Blatný – přináší opět neotřelý pohled na českého klasika, odhaluje nové kontexty a díky zásadní hudební složce v představení boří hranice mezi činohrou a hudebním divadlem. Výraznou složkou inscenace je vedle živé hudby a osobité režie talentovaného Jana Friče i výtvarné pojetí – Haškova obliba v převlékání inspirovala kostýmní výtvarnici Petru Vlachynskou k řadě výpravných kostýmů. Hudebně-divadelní pásmo představí tři herce, čtyři muzikanty (klavír, saxofon, kontrabas, bicí), dvanáct písní a jedno prase. Jaroslav Hašek, the legendary author of the novel The Good Soldier Svejk, inspired the composer Miloš Orson Štědroň to write an authorial music theatre that covers the less known facts of Hašek's life and work, mainly the era of bohemian and dada cabarets. Štědroň thus continues in his work and after the very successful Cabaret Ivan Blatný he comes once again with an outlook on a Czech classic, explores new contexts and thanks to the essential role of music in the production he destroys the borders between drama and musical theatre. Another important aspect of the production, apart from the live music and innovative direction of the talented Jan Frič, is the stage design. The show featuring music and theatre presents three actors, four musicians (piano, saxophone, double bass, and drums), twelve songs and a pig. Jan Frič (1983) patří k nejtalentovanějším tvůrcům nejmladší režisérské generace. Absolvoval grafickou školu v Hellichově ulici v Praze. Během studia činoherní režie na DAMU vytvořil v Divadle DISK autorskou inscenaci vycházející z Holanovy poezie Svést sv. Vladimíra (2006), režíroval současnou švýcarskou hru (s hudbou M. O. Štědroně) Ledový hrot/ Kaltes Land (R. Finger, 2007) nebo hru P. Kolečka Láska vole (2007). Spolupracuje s ČRo a s projektem Většina lidí, pohostinsky režíruje na malých scénách po celé ČR – se souborem Divadlo na cucky Olomouc nastudoval norské drama s hororovými prvky Někdo přijde (Fosse, 2009), v ostravském Divadle Petra Bezruče uvedl inscenaci Tvrdě/Měkce (Františák/Drábek, 2010) a v Divadle F. X. Šaldy Liberec finskou hru Kokkola (Klemola, 2010). Nejvýrazněji na sebe upozornil režiemi v Divadle Na zábradlí, ať už šlo o současné ruské drama Polonéza Ogińského (Koljada, 2008), moliérovskou variaci Tartuffe Games (Moliére a spol., 2009) či nejnovější svéráznou aktualizaci antiky Orestek (Euripidés a kol., 2011). V komorním prostoru A Studia Rubín v letech 2009–2011 realizoval scénický seriál House of Love I–III, projekt O. Novotného Proud (2008) nebo opus Kabaret Hašek (2010). Jan Frič (b. 1983) He is one of the most talented directors of the young generation. He graduated from the Graphic school in Prague. During his studies of drama direction at DAMU Academy, he created an authorial production based on Holan's poetry To Seduce St. Vladimír (2006), staged a contemporary Swiss play (with the music of M. O. Štědroň) Kaltes Land (Cold Country, R. Finger, 2007) or a play written by P. Kolečko Love, dude (2007). He co-operates with the Czech Radio and for the project Most People, he works as a guest director on small stages all over the Czech Republic – with Divadlo na cucky (Theatre to shreds) from Olomouc, he staged a Norwegian horror drama Someone Is Going To Come (2009) and at Theatre Petr Bezruč in Ostrava he produced Harshly / Lightly (2010) and at Šaldovo divadlo in Liberec a Finnish play Kokkola (Klemola, 2010). His most notable productions were at Divadlo Na zábradlí – a contemporary Russian drama Polonaise Ogińsky (Koljada, 2008) an adaptation of Moliére Tartuffe Games (Moliére et al., 2009) or the newest actualization of the classical theme Orestek (Euripides et al., 2011). Between 2009 and 2011, he created a scenic series House of Love I–III, a project by O. Novotný Stream (2008) or an opus Cabaret Hašek (2010) at the chamber scene of A Studio Rubín. Miloš Orson Štědroň (1973) je skladatel, klavírista, libretista a pedagog. Vystudoval konzervatoř a JAMU v Brně (obory klavír a skladba) a hudební vědu na FFMU v Brně, poté absolvoval postgraduální studium skladby na pražské HAMU. Píše hudbu nejrůznějších žánrů i obsazení: od komorních a orchestrálních skladeb přes operu a muzikál po kabaret a filmovou hudbu. Je autorem hudby na velkých i malých scénách, např. ND v Praze, Pestiszínház v Budapešti, Divadlo DISK, Roxy/NoD aj. Je držitelem ocenění ze skladatelských soutěží, např. Rostrum tribune Paris 2006 nebo Mezinárodní skladatelská soutěž Leoše Janáčka 2004. Pravidelně figuruje v nominacích na Cenu Alfréda Radoka za hudbu, např. Kabaret Ivan Blatný (2007) či Lamento (2010). Učí hudební teorii na Pražské konzervatoři. Láká mě možnost pokusit se současným divadelním jazykem zviditelnit Haškovu spontánní a intuitivní tvorbu i život. Svým způsobem ho lze označit za jednoho z prvních dadaistů, na které se v této souvislosti poněkud zapomnělo. Tisíce jeho povídek na všemožná témata, které ovšem dohromady tvoří velkolepou a čtenářsky velmi zábavnou mozaiku (pointovanou geniálním Švejkem), se pro nás staly inspirací při přípravách kabaretu. Dadaistická svoboda se tak promítá i do celkové koncepce inscenace, kdy je například po hudební stránce možné slyšet blues, rock and roll, ale i variace na lidovou hudbu nebo barokní operu atd. Jako hlavní dějovou kostru jsme použili známou povídku Aféra s křečkem. Ovšem kromě patálií s tímto hlodavcem zažijete romantickou chlapeckou touhu být indiánem, exkurz do problematiky správného oblékání, ale i kotle intelektuálních přesahů věhlasného kritika K. H. Hilara, srdcervoucí milostná vyznání aj. Jan Frič o inscenaci Kabaret Hašek
Haškovská koláž baví zcela nečekanými asociacemi a vtipnými nonsensy. A také textovými, vizuálními a hlavně hudebními travestiemi, protože autor předlohy je především skvělý muzikant. Objevujeme motivy z Haškových povídek a narážky na epizody z jeho života i žhavé politické aktuality, zazní originálně zhudebněná Raisova Cestička k domovu, šansonový text Pavla Kopty nebo moravská lidovka. Vše v udivujících souvislostech, které provokují smích, při němž kdesi uvnitř docela zatrne. Hraje se na sražených „hospodských stolech“ překrytých bílým ubrusem, které jsou pro protagonisty kabaretu vším: jevištěm, stolem i ložem. Výprava je neodmyslitelnou součástí Fričovy režie (scéna Ivana Kanhäuserová a kostýmy Petra Vlachynská). Obě výtvarnice v miniaturním prostoru Rubínu chrlí haškovsky peprné a přitom až dojemné nápady, občas tak šílené, že se smích chvíli pozdrží na půli cesty. (…) Produkce doprovázená čtveřicí výborných muzikantů se právem hlásí k tradici bohémských, mystifikačních kabaretů, které Hašek se svými přáteli Františkem Langerem, E. E. Kischem nebo E. A. Longenem provozoval po hospodách. Kabaret Hašek mísí bohapustou „srandu“ s vysokou poezií a nabízí opravdu jedinečný typ zábavy. Marie Reslová, iHNed.cz / 14. 10. 2010
Kabaret Hašek je rozverný úlet, v němž se setkává přímočará legrace s chytrou ironií; a taky chytlavě komediální herectví s dobře vyvinutým citem pro absurditu. To vše v pevném rámci, který podle očekávání zajišťuje hudba – u Štědroně se „normálními“ činoherními dialogy příliš neplýtvá. Ani v tomto ohledu však nic není jednoduché: přestože písně intimně laškují s lehkými žánry, zůstávají cudně zahaleny do okázale komplikovaného instrumentálního kabátku. Dohromady se vše složí do tvaru, který má ze Štědroňových dosavadních opusů nejblíže ke skutečnému kabaretu, stejně dobře by ale bylo možné vymyslet novou žánrovou škatulku. Třeba sofistikovaná pakárna. Se stejným důrazem na obě slova. Vladimír Mikulka, Divadelní noviny 2010/19
|
celý program / programme / tisk / vstupenky o festivalu / about festival / fotografie festivalové řevue / videozpravodaj
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
