LABUTÍ JEZERO

dramaturgie Martin Kukučka, Lukáš Trpišovský
scéna Jakub Kopecký
kostýmy Simona Rybáková
hudba Petr Kaláb
režie Martin Kukučka & Lukáš Trpišovský

česká premiéra 14. 12. 2013

osoby a obsazení
Odetta / Odilie Pavlína Štorková
princ Siegfried Jan Sklenář
Beno Miroslav Zavičár
královna Nyola Isabela Smečková Bencová
Rudovous Ondřej Malý
labutě
Marta Zaoralová
Kristýna Kociánová
Helena Plecháčková

Známý příběh o princezně Odettě, kterou zlý čaroděj Rudovous zakleje do labutě, o nebezpečné sokyni Odilii i o nešťastném princi Siegfriedovi, který zapomene na svou přísahu, měl ve své baletní podobě premiéru už v roce 1877. Předlohou k libretu pro hudbu Petra Iljiče Čajkovského se stala pohádka „Labutí proud“ ze sbírky Německých národních pohádek. Nejen z ní a z baletního libreta, ale i z dávného mýtu a z básnické meditace T. S. Eliota Čtyři kvartety vycházejí tvůrci hradecké inscenace.
Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský aka tandem SKUTR v souladu se svým režijním rukopisem načrtávají jímavou až snovou divadelní báseň, kterou dopisují svými jedinečnými výkony herci Klicperova divadla. Až pohádkově šťastné setkání tématu, souboru i tvůrců předznamenává mimořádný divácký zážitek.

Na jaké pojetí se v případě Labutího jezera můžeme těšit? O čem
a jakými prostředky chcete tuhle pohádku vyprávět dnešním divákům?
Martin Kukučka: Jde hlavně o fakt, že každá pohádka je něco víc než čtení pro děti. Je to mýtus, ve kterém je zakódovaná moudrost našich předků, ať už se budeme dotýkat tématu dospívání či neoddělitelnosti tělesné a duševní lásky či sexuality. (…) Myslím, že naše Labutí jezero bude velmi romantické. Sturm und Drang. Také si můžeme dovolit v rámci takovéhoto námětu vybočit z reality a podívat se do jakési mentální krajiny. Ať už naší, nebo divákovy. A bude to hodně poetické představení.
A nakolik bude v celé inscenaci důležitý pohyb, tanec, snad i baletní prvky?
Lukáš Trpišovský: Neděláme inscenaci s tanečníky, ale s herci a tomu bude odpovídat i zvolený slovník inscenace. Musím ale říct, že celé herecké obsazení je výjimečné a že jsme herci nadšeni. Jsou skvělí, pohotoví a mají s námi nesmírnou trpělivost.
Z rozhovoru Lucie Němečkové s režijním duem SKUTR.
Pot&lesk – internetový časopis Klicperova divadla
Hradec Králové, 4/2013

Labutí jezero je dokladem inspirovaného vyimprovizovaného moderního divadla, kde jedno ego nepřetlačuje druhé, ale násobí se a slouží nadžánrovému celku. A hlavně smyslu. (…) Poezie spontánně chrlená v milostném zaskočení zní nesmírně přirozeně, bez falešných tónů, jichž se nedopouští ani Jan Sklenář v roli prince Siegfrieda, ani Pavlína Štorková ve skvostné dvojroli bílé Odety a černé Odilie. Souzvuk jejich emocí je nejkrásnějším subtilním akordem celé minimalisticky laděné inscenace, v závěru už duní jako chrámový sbor.
Petr Mareček: Tragické účtování, labutí romantika.
MF DNES, 19. 12. 2013

Labutí jezero v podání režisérů Martina Kukučky a Lukáše Trpišovského známých jako SKUTR není běžná inscenace s jasně srozumitelným příběhem, ale divadelní básní. Herci z jedinečného souboru Klicperova divadla postavy interpretují hravě a nesentimentálně. (…) S princem Siegfriedem, právě překračujícím práh dospělosti, hledáme „cestu“, jež vede přes „černý les“. Labutí jezero lze číst, podobně jako jiné režie této dvojice, jako obraz rituálu zasvěcení, při němž poprvé poznáváme lásku a její různé podoby.
Marie Reslová: Režijní tandem SKUTR vpašoval
do Labutího jezera mýty, archetypy i Junga.
Hospodářské noviny, 2. 1. 2014

Režijní tandem SKUTR – Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský – vznikl před 13 lety při studiích na DAMU. Záhy po absolutoriu je k hostování pozvalo Divadlo Archa, kde vytvořili mj. úspěšné inscenace Nickname (2004), Understand, 8 čili polib prdel kosům (obě 2005) či Ráj srdce labyrint světa (2006).
K nejznámějším projektům SKUTRu patří Mistr a žák (2007; na Divadelní Floře 2008), Plačky (nominovány na cenu Total Theatre Award v rámci Fringe festivalu Edinburg, 2008) či Malá smrt (DF 2009, Bezručovy sady). Zásadní měrou se SKUTR podílel na kultovní inscenaci La Putyka, jež byla zvolena nejvýznamnější inscenací roku 2009 v anketě Divadelních novin.
V roce 2010 reprezentovali Českou republiku na světové výstavě Expo v Šanghaji s představením Joke Killers, které mělo exkluzivní premiéru v rámci 14. Divadelní Flory. Na tomto, jakož i na většině projektů, se podílela choreografka a tanečnice Adéla Laštovková Stodolová.
Svá multižánrová autorská představení SKUTR obohacuje o tanec, akrobacii, loutky, projekce či lightdesign, přičemž podstatnou roli hraje i místo, kde inscenace vzniká, a lidé, kteří se na ní podílejí. Ke spolupráci je přizvaly přední české scény (Národní divadlo, Divadlo Na zábradlí, Švandovo divadlo, Divadlo Petra Bezruče či HaDivadlo), zahraniční nevyjímaje.
Jejich tvorba směřuje k operní režii (Don Giovanni ve Stavovském divadle, 2012) a také k baletu a současnému tanci (Čarodějův učeň – Krabat, 2013; Human Locomotion, 2014 – obě v Národním divadle a s choreografickým přispěním Jana Kodeta). S imaginací sobě vlastní se nově vrhli do interpretace světové klasiky – mj. původní muzikály Quassimodo (2011) nebo Mauglí (2013), Sen noci svatojánské na Letních shakespearovských slavnostech v Praze (2013), inscenace Lišky Bystroušky (2013) či adaptace Labutího jezera (2013).
Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský zároveň působí jako pedagogové na DAMU pro obory režie, dramaturgie a herectví.

„Dělat v tandemu je nesmírně pohodlný. Každý z nás dělá jen to, co umí a co ho baví. Ostatní zastane ten druhý. Spousta režisérů nám náš tandem závidí.“  
Lukáš Trpišovský