MŮJ ROMANTICKÝ PŘÍBĚH

překlad Jakub Škorpil
úprava Ilona Smejkalová, Daniel Špinar
dramaturgie Ilona Smejkalová
výprava a kostýmy Lucia Škandíková
hudební výběr Daniel Špinar      
režie Daniel Špinar

premiéra 27. 9. 2013

osoby a obsazení
Tom, 31 let  Ondřej Brett
Amy, 33 let, přítelkyně Toma  Tereza Vilišová
Alison, 32 let, bývalá přítelkyně Toma Sylvie Krupanská / Petra Kocmanová j. h.
Calvin, 33 let, bývalý přítel Amy Lukáš Melník / Albert Čuba j.h.
Saša, 34 let, kolegyně Toma a Amy, přítelkyně Calvina Markéta Haroková

Hořká komedie mladého skotského dramatika D. C. Jacksona pojednává s humorem, ale i zamyšlením o fenoménu singles – tedy o nezadaných třicátnících, kteří marně hledají ideálního životního partnera. Pod slupkou zábavného příběhu jednatřicetiletého Toma a jeho o dva roky starší kolegyně ze zaměstnání Amy, kteří spolu po firemním večírku začnou tak trochu nečekaně chodit, se ovšem ukrývá originální vztahová tragikomedie s poněkud překvapivým rozuzlením.

K Bezručům se pak po více jak pětileté přestávce vrátil režisér Daniel Špinar, který společně s hostující dramaturgyní Ilonou Smejkalovou Jacksonův brilantními dialogy napsaný text – vzdáleně připomínající variaci na Deník Bridget Jonesové – upravil pro pětici skvělých ostravských herců, kteří v hereckém koncertu ztvárňují celkem šestnáct autorem předepsaných postav.
Hra Můj romantický příběh měla světovou premiéru v roce 2010. Inscenace zazářila na edinburském festivalu, získala hlavní cenu a následně se hrála před vyprodanými hledišti londýnského Bush Theatre. Neobyčejně úspěšná je také v mezinárodním měřítku, po premiérách
v Austrálii, Německu, Řecku, Srbsku, Slovinsku, Švédsku, USA i Česku se připravují uvedení ve Francii, Číně či Japonsku.
Za excelentní ztvárnění role Amy získala herečka Tereza Vilišová Cenu Alfréda Radoka 2013 a Cenu Thálie 2013 za nejlepší ženský herecký výkon loňského roku. Inscenace pak byla nominována na Cenu Marka Ravenhilla za nejlepší českou divadelní inscenaci nového dramatického textu.

Režisér Dan Špinar pak dokazuje, jak důsledně umí pracovat s herci. Již od počátku je nechal nasadit téměř zběsilé groteskní tempo, kdy v plném fyzickém nasazení kombinují slovní humor se situačním, v ostrých, téměř filmových střizích přecházejí z monologů do dialogů s reálnými partnery na jevišti, případně s imaginárními postavami, z nichž některé zároveň také sami ztvárňují. Nezatěžuje je zbytečnými převleky kostýmů a nechává je pohybovat se na jednoduché náznakové scéně s hlubokým průhledem, kterou díky světelným změnám, pohotovému použití několika židlí a drobných rekvizit dynamicky proměňují z kancelářské budovy v diskotéku, bar, byty obou singlů či různé další prostory a místa (…). Tvůrci ovšem nezbavili inscenaci ani ironického podtextu a v závěrečné části, kdy se oba hrdinové snaží řešit nečekané otěhotnění Amy, se atmosféra dokonce posune do vážné polohy, dynamické výkony herců se ztiší a zcivilní a konflikt vyústí v poměrně nečekaný závěr.
Bezruči tentokrát tolik neexperimentují, ale pod taktovkou velmi zručného dirigenta nabízejí dokonalý herecký koncert, který od prvního okamžiku vtáhne diváka do hry. Koncert, který pobaví a který je zároveň citlivou analýzou jednoho podstatného sociologického fenoménu současnosti.
Pavla Bergmannová: Roztoužená romantika.
Divadelní noviny, 31. 10. 2013


Ironizující jevištní metafory, téměř doslovné „konzumace sexu“, pohybové kreace znázorňující vnitřní procesy při vstřebávání šokujících informací vyvolávají sice salvy smíchu, ale zároveň mrazí diváky v okamžiku, kdy po odeznění prvotního dojmu všem dojde, o co vlastně jde… Tématem hry ale nejsou jen na lásku chudé partnerské vztahy, ale ve druhém, hlubším a svým způsobem i důležitějším plánu je nastíněna politováníhodná citová vyprázdněnost velké části dnešní mladé
a střední generace, a strach z navázání vážného vztahu a založení rodiny.
Ladislav Vrchovský: Můj romantický příběh
odhaluje strachy dnešní mladé generace.
ČRo Vltava – Mozaika, 20. 11. 2013