Pestré Nizozemsko
Divadelní Flora se v uplynulých letech stala festivalem, na kterém se vedle činohry výrazně etabloval také tanec a rozmanité podoby experimentujícího divadla. Důvěra diváků v umělce, kteří tvoří „na okraji druhů i žánrů“, rok od roku roste. Nemalou úlohu v tomto směru sehráli také nizozemští performeři, jejichž díla pravidelně uvádíme, neboť vykazují vysokou kvalitu a nekompromisní umělecký postoj. Festivalovému publiku se jistotně do paměti vryla představení souborů T.R.A.S.H., United-C či Random Collision.
V roce 2017 se dočkáme vůbec největší prezentace současného performativního umění z Nizozemí u nás. Přednost dostala střední a mladší generace tvůrců, kteří reprezentují osobitý a vyhraněný přístup. Jejich tvorba je pestrá nejen uměleckým stylem, nýbrž i národnostním složením jednotlivých uměleckých formací – Nizozemí je totiž nadále zemí, která je z principu otevřená. Díky tomu není pouze přístavní velmocí profitující z živelného obchodu, ale také kulturní Mekkou, ve které se koncentrují nejlepší umělci současného performing arts.
O koho na letošní Divadelní Floře tedy především půjde? Japonské taneční trio pod vedením Jiji Sohn vytvořilo divokou reflexi dnešního světa a otevírají tak téma střetu kultur, o kterém na festivalu uslyšíme ještě mnohokrát. Polská choreografka Ola Maciewska se inspiruje tvorbou jedné z průkopnic moderního tance – Loïe Fullerové – a na jevišti rozvíjí pohybovou studii, ve které je lidské tělo konfrontováno s kostýmem. Brazilský choreograf Fernando Belfiore záměrně ponechává performerky na jevišti vedle mechanických objektů a provokuje naše vnímání. Ještě otevřeněji se otázkou ženy ve světě formovaném muži zabývá izraelská choreografka Keren Levi, jež pracuje s nahotou ženských těl. Možnosti lidské fyzikality zkoumá Brazilec Guilherme Miotto, v jehož díle Rise Up účinkuje mistr světa v break dance Menno van Gorp. A od člověka dále k přírodním cyklům a k ekologii se posouvá chilský tvůrce Rodrigo Sobarzo.
Lidské tělo, objekt, dnešní společnost i svět kolem nás. Pestrá škála témat v podání umělců ze tří kontinentů, kteří mají část svého domova v současném Nizozemí.
V roce 2017 se dočkáme vůbec největší prezentace současného performativního umění z Nizozemí u nás. Přednost dostala střední a mladší generace tvůrců, kteří reprezentují osobitý a vyhraněný přístup. Jejich tvorba je pestrá nejen uměleckým stylem, nýbrž i národnostním složením jednotlivých uměleckých formací – Nizozemí je totiž nadále zemí, která je z principu otevřená. Díky tomu není pouze přístavní velmocí profitující z živelného obchodu, ale také kulturní Mekkou, ve které se koncentrují nejlepší umělci současného performing arts.
O koho na letošní Divadelní Floře tedy především půjde? Japonské taneční trio pod vedením Jiji Sohn vytvořilo divokou reflexi dnešního světa a otevírají tak téma střetu kultur, o kterém na festivalu uslyšíme ještě mnohokrát. Polská choreografka Ola Maciewska se inspiruje tvorbou jedné z průkopnic moderního tance – Loïe Fullerové – a na jevišti rozvíjí pohybovou studii, ve které je lidské tělo konfrontováno s kostýmem. Brazilský choreograf Fernando Belfiore záměrně ponechává performerky na jevišti vedle mechanických objektů a provokuje naše vnímání. Ještě otevřeněji se otázkou ženy ve světě formovaném muži zabývá izraelská choreografka Keren Levi, jež pracuje s nahotou ženských těl. Možnosti lidské fyzikality zkoumá Brazilec Guilherme Miotto, v jehož díle Rise Up účinkuje mistr světa v break dance Menno van Gorp. A od člověka dále k přírodním cyklům a k ekologii se posouvá chilský tvůrce Rodrigo Sobarzo.
Lidské tělo, objekt, dnešní společnost i svět kolem nás. Pestrá škála témat v podání umělců ze tří kontinentů, kteří mají část svého domova v současném Nizozemí.