DIVADELNÍ FLORA

St 22. 5. 2019 | 20:00–22:10 | Moravské divadlo

Maxim Gorkij MALOMĚŠŤÁCI HaDivadlo Brno

ŠEPOTY A VÝKŘIKY
Petr chce dostudovat práva a mít práci. Taťána chce, aby ji Nil miloval. Nil chce spravedlivější svět. Polja chce jít do divadla… Šepoty i výkřiky ikonického textu ruského realismu, utopené v bezčasí bezpečných kulis měšťáckého interiéru a atmosféricky rezonující v téměř „filmových prostřizích“ uměleckého šéfa brněnského ansámblu Ivana Buraje.

Cena vstupenek: 60-290

režie Ivan Buraj
překlad Bohumil Mathesius
scéna Lenka Jabůrková
kostýmy Kateřina Marai a Kateřina Kumhalová
dramaturgie Matěj Nytra

premiéra 13. 12. 2018

osoby a obsazení
Taťána Táňa Malíková
Polja Magdalena Straková
Petr Jiří Miroslav Valůšek
Bezsemenov Cyril Drozda
Akulina Ivanovna Simona Peková
Perčichin Jan Lepšík
Tětěrev Jiří Svoboda
Nil Mark Kristián Hochman
Jelena Anna Čonková j. h.
Šiškin Karel Vondrášek j. h.
Cvetajeva Taťána Janevová j. h.
žena Marie Veselá j. h.

Interiér, rozbité hodiny a ručičky, co osmnáct let stojí na jednom místě. A možná se nezastavily jen ony… Ikonická hra ruského realistického dramatu v úpravě brněnského HaDivada je subtilním obrazem ztracených lidí, kteří nejsou schopni porozumění – mezi sebou, natož sobě samým. Původní Gorkého text je kritikou provinčního maloměšťáctví a proroctvím o nevyhnutelnosti společenských změn v předvečer socialistické revoluce. Současná adaptace s excelujícím Cyrilem Drozdou v titulní roli však upozaďuje ideologickou linku na úkor nosného nadčasového leitmotivu, jímž je křehkost života v iluzi dokonalosti. Okázalá scénografie zachycující prostředí měšťanského domova z počátku minulého století, jakožto symbolu zlatého věku rodiny, ostře kontrastuje s minimalistickým děním. Přihlížíme lidským mikrodramatům, v nichž se lámou životy postav, aniž by si to samy uvědomovaly.

„Nekorunovaným králem této inscenace je Cyril Drozda v roli starého Bezsemenova. Tento zuřivý geront, vynucující si lásku a uznání okolí a manipulující se životy svých dětí, je jednou z nejlepších kreací, které tady herec v poslední době vytvořil. (…) Diváka elektrizuje a znejišťuje po celou dobu.“
LUBOŠ MAREČEK, LIDOVKY.CZ, 5. 1. 2019

„Každý z obrazů nás zasáhne napětím a intenzitou vztahů nebo „jen“ hutnou atmosférou beze slov (…) Herci jsou přesní, uvolnění, na sebe napojení. Souhra mladých s bardy brněnských malých scén, Cyrilem Drozdou (Milošem Černouškem) a Simonou Pekovou v rolích Bezsemenovových, působí až neuvěřitelně přirozeně.“
MARIE RESLOVÁ, DIVADELNÍ NOVINY.CZ, 20. 1. 2019

Ivan Buraj (1988), rodák z Bratislavy, byl už během studia činoherní režie na JAMU v Národním divadle v Praze na pracovní stáži při přípravě inscenace Roberta Wilsona Věc Makropulos (2010). Magisterské studium absolvoval v roce 2011 adaptací Kleistova Prince Homburského, která bodovala na bratislavském festivalu ISTROPOLITANA (Speciální cena poroty a Cena publika) a ocitla se i v nominacích na Cenu Divadelních novin.

V Divadle Letí pohostinsky nastudoval komedii Sestup a vzestup pana B. (2014) a v Národním divadle moravskoslezském uvedl původní hru Odsun!!! (2015). Letos ve Studiu hrdinů chystá adaptaci poválečného románu Maxe Frische Stiller o nejistých konturách bytí v konzumeristické společnosti.

Od roku 2015 působí jako umělecký šéf HaDivadla, kde dosud uvedl mj. autorskou inscenaci Kreatury: K ohni se mnou pojď! (2012), adaptaci Kafkova Zámku (2014) a Flaubertovy Paní Bovaryové (2015) a konečně v roce 2016 interpretoval Čechovova Strýčka Váňu a Havlovu Vernisáž. Zájem vzbudil ambiciózní adaptací trilogie Hermana Brocha Náměsíčníci (imitace a tušení) (2016) a uvedením Ibsenova Eyolfa (2017; obě uvedeny na Divadelní Floře). Do Olomouce se po roce opět vrací i s nejnovější inscenací Maloměšťáci (2018).

Brněnské HaDivadlo bylo sice založeno z úředního rozhodnutí v roce 1974 v Prostějově jako Hanácké divadlo (u zrodu stál režisér Svatopluk Vála a dramaturg Josef Kovalčuk), ale brzy se z amatérského spolku vyprofilovalo v profesionální studiovou scénu s náročnou dramaturgií. V roce 1985 přesídlilo do Brna, kde sloučením s Ochotnickým kroužkem J. A. Pitínského vznikl Kabinet múz. Po peripetiích se sídlem v roce 2004 trvale zakotvilo v bývalém kině pasáže Alfa.

Na formování jeho jedinečné poetiky se podílely výrazné osobnosti – režisér a dramatik Arnošt Goldflam, herec a autor Miloš Černoušek (alias Cyril Drozda), hudebníci Jiří Bulis a Václav Koubek, herci Ján Sedal, Marie Ludvíková nebo Miloslav Maršálek, režiséři Jiří Pokorný, Břetislav Rychlík, Oxana Smilková, David Jařab, Luboš Balák či herecké kvarteto Matonoha–Liška–Daniel–Polášek. Za vedení Mariána Amslera (2007–2015) na sebe HaDivadlo výrazně upozornilo tituly Vyhnání Gerty Schnirch či adaptací Maryši, jež opanovaly Ceny Divadelních novin 2014 a 2015.

Nový umělecký šéf Ivan Buraj repertoár nadále orientuje k německojazyčným látkám: na repertoáru se objevila adaptace Brochova románu Náměsíčníci (imitace a tušení) (2016) či Bernhardova groteska Síla zvyku, Lotzovo drama Směšná temnota (obě 2017) či Müllerovo memento Pověření (2018).

foto: Kateřina Barvířová