Hledání odpovědi na otázku „Proč se trápíme v éře existenčního blahobytu, v zemi sociálních jistot, kde není válka?“
Expozice člověka v milostném vztahu, člověka v práci a člověka ve světě stiženém klimatickou krizí – tři příběhy o zběsilosti lidského bytí v režii Tomáše Loužného.

Křehký přepis poetické autobiografie věnované „všem, kteří žijí na okraji společnosti“.
Vzpomínky předního německého intelektuála na rodiče, kteří přežili holokaust, očima výrazného talentu nastupující divadelní generace – režisérky Leny Brasch – a v reprodukci charismatické Vidiny Popov.
Jarní prolog podzimních Dnů židovské kultury.
V němčině s českými titulky.

beseda po představení

Jak těžké je vyrůstat jako příslušník pracující třídy a k umění tíhnoucí gay v provinčním městě? Jak souvisí zpochybňování vůdčí role elit s nárůstem pravicového extremismu?
Osobně laděné úvahy nad dospíváním i exkluzivitou vzdělání ve stylizované „besedě s evropskou intelektuální megastar“.
Režie: Adam Svozil

Drsné i melancholické snové výjevy inspirované dílem E. A. Poea a Emily Dickinson – v příběhu o loučení s milovaným člověkem. O smutku a síle rodiny.
Cena Der Faust pro nejlepší německou divadelní Herečku roku 2024 – famózní Annu Drexler.
Na den přesně po roce se do Olomouce vrací (po loňském uvedení Nového života) špičkový mezinárodní soubor, aby s německým režisérem Christopherem Rüpingem společně oficiálně odstartovali 28DF!
V němčině s českými titulky.

od 18:30 dramaturgický úvod

Pětice interpretů zkoumá fenomén mládí v dynamické a syrové choreografické partituře respektované řecké tvůrkyně.
Mnohovrstevnaté, provokativní dílo, jež v odvážně explicitních sekvencích tematizuje různé polohy toho, co znamená „být dospívajícím“. Formálně nespoutaná show plná dýmu a kvalitní pop music!
Doporučená přístupnost od 15 let.

Kde bereme své utkvělé představy o něčem, k čemu nemáme relevantní informace? Formuje je okolní prostředí nebo třeba… umění?
Projekt Činohry ND a platformy ND Young – ve spolupráci s teenagery z dětských domovů pod režijním a dramaturgickým vedením Janka Lesáka a Natálie Strýčkové Preslové.
Emočně působivé, ale i hravé, sebeironické a hlavně autentické svědectví o světě, k němuž se váže mnoho předsudků a mýtů.

beseda po představení

„Mým posláním je vyvrátit etnocentrismus, ukázat lidem, jak moc jsme si všichni podobní, a vzdát úctu africkým kulturám a filozofiím, jimiž jsem měla možnost se inspirovat.“
Angela Nwagbo
Tanečně-hudební duet česko-nigerijské performerky a senegalského perkusisty o hledání kulturní a sociální sounáležitosti.

beseda po představení

Jednotvárný, vyprázdněný život středostavovské rodiny rozvrátí tajemný cizinec – ďábelsky svůdný „vykupitel“, po jehož odjezdu už nic není jako dřív…
Jevištní zpracování knižního námětu Pasoliniho nejednoznačného, kontroverzního filmu o „střetu materiálních a duchovních hodnot“, přetaveného do atmosférického světa podmanivých obrazů, v němž není třeba slov. Režie: Jakub Čermák
Doporučená přístupnost od 15 let.

od 19:00 dramaturgický úvod

Zkoumání vztahu matky a dcery skrze tělesný dialog Eszter Salamon a Erzsébet Gyarmati – v těsném kontaktu s diváky, kterým nabízí naprosto unikátní intimní prožitek.
První tuzemské hostování renomované choreografky a performerky, prezentující svá díla v nejvýznamnějších divadelních i muzejních sálech celého světa.

„Rodinná opera“ plná vizuálních lákadel a symbolických výjevů, oslovující děti i dospělé. Nejslavnější opus čelného představitele německého pozdního romantismu, na motivy pohádky bratří Grimmů – v invenčním a imaginativním uchopení režisérky Elišky Říhové.
Odolají Hänsel s Gretel svodům virtuální reality a přelstí mlsnou Ježibabu…?

od 18:30 dramaturgický úvod

Nadčasový, mrazivý příběh z moravského venkova o žárlivosti, odpuštění a naději. Inscenace původní verze Janáčkovy opery z roku 1904 vznikla v koprodukci s ND Brno v rámci festivalu Janáček Brno 2024.
Česká hudební klasika pohledem výlučně ženského inscenačního týmu – v čele s odcházející uměleckou šéfkou opery MDO režisérkou Veronikou Kos Loulovou.

Dramaturgický úvod k inscenaci se ruší!

„Kovboj je pro mě popkulturní ikona i někdo, kdo se stará o zvířata v krajině. Kovboj je taky hledačem diamantů…“
tanečník a choreograf Tomáš Janypka (širší nominace na Cenu Thálie za oblast alternativního divadla)
Osobitý komentář k archetypální postavě muže-kovboje v nynějším světě, jehož průvodním znakem je osamělost. – Muže, jenž se nebojí ukázat svou křehkost a zranitelnost.

Skvělou hudbou pulzující, halucinogenní náladou umocněná a nadsázkou kořeněnými hereckými kreacemi korunovaná originální reflexe bizarního půlročního účinkování vybraných umělců z ČSSR v americkém „hlavním městě zábavy“ na konci 60. let.
Karel Gott (navždy) mit uns aneb „Co se stalo ve Vegas, zůstane ve Vegas!“
Režie: Petr Erbes & Boris Jedinák

beseda po představení

Jedna z nejoriginálnějších person evropského tance v duetu s legendou rakouského baletu. Doris Uhlich zkoumá, kam lze „napřít energii“ primabaleríny Susanne Kirnbauer ve chvíli, kdy již aktivně „neprovozuje taneční kroky“...
S respektem vedený, inspirativní mezigenerační dialog výlučných umělkyň s rozličnými profesními zkušenostmi i backgroundem – v době, kdy se společnost kolem nich tříští a rozděluje.

„Smířila jsem se s životem na Slovensku. Všude jsou nějaké problémy, ale těm zdejším aspoň rozumím.“ – Názory mladých žen, reflektujících specifické životní období nabité osobními i společenskými turbulencemi, zaznamenalo duo autorek se čtveřicí hereček formou dokumentárnímu výzkumu.
Empatický projekt režisérky Alžbety Vrzguly v mnoha variacích a proměnlivých reáliích propojuje zkušenost dnešních třicátnic s postoji jejich vrstevnic z období normalizace.

V říjnu 1928 zabila skupina vesničanů během tragického útoku na romskou osadu u západoslovenské obce Pobedim šest lidí.
Režisér Pavol Viecha striktně vychází z archivních materiálů, zkoumá privátní pohnutky i společenské okolnosti krvavého činu, hledá a nachází souvislosti s naší současností.

Strhující příběh silné hrdinky ve světě ovládaném muži.
Ceny Dosky za nejlepší ženský i mužský herecký výkon v sezoně 2022/23 pro dlouholeté opory martinského ansámblu –  Luciu Jaškovou, hrdou vdovu po zavražděném králi a vzdorující matku zabitých dětí, i jejího soupeře v neúprosném duelu – Marka Geišberga v roli Agamemnóna.
Trpce aktuální inscenace režiséra Lukáše Brutovského o démonech války.

Nepříjemně živá připomínka čtrnáct let staré protestní akce skupiny Pussy Riot v ústředním moskevském chrámu Krista Spasitele.
Zvuková reprodukce hudebně-dramatické kompozice režiséra Jiřího Adámka Austerlitze – pro tři ženské hlasy a orchestr – oceněná na prestižním festivalu Prix Europa 2025.
Ve spolupráci s Českým rozhlasem Vltava

Historický exkurz režiséra Jana Janči, věnovaný opomíjenému životnímu příběhu Zdeny Mašínové – dcery legionáře a prvorepublikového československého důstojníka popraveného nacisty a sestry nejobdivovanějších i nejodsuzovanějších uprchlíků z komunisty terorizované země.
Komorní přemítání o vyrovnání se s minulostí i odvaze čelit zlu s rovnými zády.

Během poslední dekády 20. století se bortí hranice, kapitalismus slaví definitivní triumf „dějiny skončily“ a newyorský realitní magnát již několik let boduje s autobiografií Trump: The Art of the Deal. Spoluautor knihy Tony Schwartz o jejím protagonistovi později napíše, že „má omezenou schopnost soustředění, povrchní znalosti, postrádá empatii a svědomí“.
Satira Waltera Barta – režiséra hitu 28DF Útok psím lejnem – krátce po premiéře otevírá 29DF s ročníkovým mottem Solidarita. Velký a Krásný festivalový start s Nejlepší show, jakou si lze představit!!!
V němčině s českými titulky.

„Smířila jsem se s životem na Slovensku. Všude jsou nějaké problémy, ale těm zdejším aspoň rozumím.“ – Názory mladých žen, reflektujících specifické životní období nabité osobními i společenskými turbulencemi, zaznamenalo duo autorek se čtveřicí hereček formou dokumentárnímu výzkumu.
Empatický projekt režisérky Alžbety Vrzguly v mnoha variacích a proměnlivých reáliích propojuje zkušenost dnešních třicátnic s postoji jejich vrstevnic z období normalizace.

Asociativní exkurze do fantaskní krajiny, v níž se Johann Gottfried Herder setkává s Cyrilem, Metodějem i současnými Slováky.
Ponor do historie i výsostně divadelní zachycení jejího otisku v přítomnosti. Scénická mozaika o nekončícím „odlivu mozků“.
Jevištní poéma režiséra Lukáše Brutovského – „o zemi, z níž se odchází“…

Nejprestižnějšími slovenskými divadelními cenami Dosky 2024 (Nejlepší inscenace a Nejlepší režie sezony) ověnčená brilantní adaptace břitké esejistické novely ve finále festivalového profilu tamní první scény!
Hvězdné kvarteto Richard Stanke, Robert Roth, Alexander Bárta a Ľuboš Kostelný – oceněné za výjimečnou hereckou souhru výroční Cenou Nadace Tatra banky –  v režii Dušana D. Pařízka.

od 19:30 dramaturgický úvod

Paní Olga bydlí v malém kiosku, kde prodává žvýkačky, limonády, časopisy a touží cestovat. Jednoho dne se dá stánek do pohybu – i s Olgou, která uvízla uvnitř – a unáší ji neznámo kam...
Příběh o tom, jak málo stačí, aby se věci „hnuly“. Interaktivní pohybové představení Barbory Látalové a Zden Brungot Svítekové pro děti od 3 let – o lidském těle a všem, co s ním souvisí.

Paní Olga bydlí v malém kiosku, kde prodává žvýkačky, limonády, časopisy a touží cestovat. Jednoho dne se dá stánek do pohybu – i s Olgou, která uvízla uvnitř – a unáší ji neznámo kam...
Příběh o tom, jak málo stačí, aby se věci „hnuly“. Interaktivní pohybové představení Barbory Látalové a Zden Brungot Svítekové pro děti od 3 let – o lidském těle a všem, co s ním souvisí.

„Jsme úplně normální rodina. Arabsko-palestinsko-židovsko-izraelsko-rakousko-rumunsko-křesťanská rodina.“ V Izraeli narozený a v Německu působící palestinský herec Yousef Sweid se ve svém autofikčním stand-upu pohybuje na „hranici mnoha světů a protichůdných entit“.
Na Floru se – v režii Isabelly Sedlak – vrací devět let po úspěšném hostování s MGT Berlin a tematicky příbuzným titulem The Situation. – Na konci berlínské intendantury Shermin Langhoff, jež svým konceptem postmigrantského divadla proměnila tvář německojazyčné divadelní scény.
V angličtině s českými titulky.

Pucciniho první veristický opus a jedno z nejslavnějších a nejhranějších děl operního repertoáru. Drama vášnivé, smyslné, milující i žárlivé pěvkyně na pozadí politických intrik napoleonské éry – v minimalistické scénografii Marka Cpina a v hudebním nastudováni dirigenta Zsolta Hamara.
Gurmánskou hudební hostinu servíruje režisérka Daniela Špinar.

„Smířila jsem se s životem na Slovensku. Všude jsou nějaké problémy, ale těm zdejším aspoň rozumím.“ – Názory mladých žen, reflektujících specifické životní období nabité osobními i společenskými turbulencemi, zaznamenalo duo autorek se čtveřicí hereček formou dokumentárnímu výzkumu.
Empatický projekt režisérky Alžbety Vrzguly v mnoha variacích a proměnlivých reáliích propojuje zkušenost dnešních třicátnic s postoji jejich vrstevnic z období normalizace.

Naléhavá „fyzická báseň“ vycházející z memoárů Stefana Zweiga Svět včerejška.
Vzpomínky senzitivního rakouského humanisty jako motivace (i memento) pro výpověď   slovenských divadelnic, která akcentuje paralely mezi „soumrakem civilizace“ meziválečného období a zneklidňující perspektivou dnešní reality.
„Pokud si člověk či národ nepamatuje svou minulost, nemá identitu.“
režisérka Júlia Rázusová

Nečekaná senzace minulé divadelní sezony.
Neotřelá satira plná černého humoru a mystifikace získala po jarních pozvánkách na Heidelberger Stückemarkt a Berliner Theatertreffen v letním hlasování měsíčníku Theater heute pečeť nejlepší německojazyčné Inscenace roku 2024!
Exkluzivní oficiální zakončení 28DF pod režijní taktovkou Waltera Barta.
V němčině s českými titulky.

od 19:00 dramaturgický úvod

Olomoucký S-klub se za měkkého zvuku tibetské mísy promění ve vyhřátou saunu, v níž můžete zrelaxovat těla, vyplavit endorfiny, utišit environmentální žal, ale i rozpálit a rozvířit své myšlenky!
Jak reagovat na klimatickou změnu? Co pozitivního si z krize vzít?
Žhavé téma globálního oteplování diskutované v parné atmosféře – s divadelní skupinou, jejíž tvorbu utlumil syndrom vyhoření…

„Literární striptýz“ nebo „knižní Událost 21. století“?
Obsáhlý román Karla Oveho Knausgårda vzbudil nadšení i odpor a stal se světovým bestsellerem. Druhý díl neúprosně obnažené reality show na scéně českého Divadla roku citlivě adaptovala dramaturgyně Dora Štědroňová s režisérem Janem Mikuláškem.
Jako „ústřední objekty“ Knausgårdova voyerismu se svých partů skvěle zhostili Miloslav König – oceněný za roli Karla Oveho jako Herec roku – a Simona Lewandovská.

Z důvodu nemoci performerky jsme nuceni zrušit představení IHOPEIWILL. Zakoupené vstupenky můžete vracet do 30. května na pokladně Moravského divadla
Děkujeme za pochopení!

Mnohovrstevnatá performance tanečnice Terezy Ondrové, která vzniká v tvůrčí symbióze s režisérkou Petrou Tejnorovou, je svébytnou výpovědí stran privátní historie a „paměti těla“, ale i historie konkrétního místa a geologických procesů, jež je formují a prostupují.
V kontextu českého divadelního prostředí podniká Ondrová unikátní a upřímnou introspekci, autenticky pulzující v nezvyklém rámci biografie – historie – geologie.

Nepatetický hold hospůdce Bořiny na břehu Moravské Sázavy a slavnému zábřežskému rodákovi Janu Eskymo Welzlovi – dobrodruhovi, jenž jako lovec kožešin, obchodník a smírčí soudce prožil tři desítky let na nehostinných Novosibiřských ostrovech a drsném kanadském Yukonu.
Čerstvá autorská inscenace režiséra Miroslava Krobota a psychologa Lubomíra Smékala.

„A ještě nám chtějí zakázat Velikonoce! Vymřeme. To my jsme tady oběti. Oběti feministický propagandy!“
Dokumentární sonda do osobních strachů a neřešené nerovnosti, ústící v násilí. Politici, aktivisté, strážkyně patriarchátu, novodobí disidenti či „ideální oběti“ v nesmiřitelné i komické polemice nad dokumentem, který téměř nikdo nečetl…
Petr Jeništa, Dan Kranich a Táňa Malíková v bingu o konci světa, inscenovaném Barbarou Herz.

„Vypadni vocaď, ty debilní hlavo z prdele vytažená!“
Divoký příběh bezprizorních dětí ulice v dusných reáliích poválečného Říma. Hněv, strach, rap & pot, krev a jiné tělní tekutiny v syrové, radikální interpretaci kontroverzního románu Ragazzi di vita, pulsující hudbou formace Hihihahaholky.
Anežka Šťastná, Ondřej Pavelka a Vojtěch Hrabák v režii uměleckého šéfa Divadla X10 Ondřeje Štefaňáka.

Doporučená přístupnost od 15 let.

„Co očekáváte od budoucnosti? – Nejdřív konec lidstva, pak konec kapitalismu…“
Německy hovořící ryba, mudrující pařez, interview s vysychajícím jezerem i koulovačka bez sněhu v magicko-realistické jevištní reflexi klimatické krize. „Archeologické ohledávání naší doby“ v osobité, tragikomické interpretaci Jany Kozubkové, Terezy Hof a Halky Třešňákové a režii umělecké šéfky A studia Rubín Lucie Ferenzové.
Uváděno ve spolupráci s Kolonie, z.s., německou uměleckou skupinou Futur II Konjunktiv a divadlem Theater unterm Dach.

Rozjímání libanonského tvůrce nad historií jeho rodného města formovaného krásou, politickými převraty i nepoddajností a vitalitou jeho obyvatel. Rajehův „návrat“ do Bejrútu není – v duchu leitmotivu Solidarita – nostalgickou rekapitulací, ale příslibem naděje, rozvinutým v symbolickém finálním aktu inscenace.
Zhmotnění vzpomínek prostřednictvím těla, tanec jako výraz odporu – v subtilním díle, do něhož se vedle osobní historie obtiskla i kolektivní paměť jedinečného místa.

Nepříjemně živá připomínka čtrnáct let staré protestní akce skupiny Pussy Riot v ústředním moskevském chrámu Krista Spasitele.
Zvuková reprodukce hudebně-dramatické kompozice režiséra Jiřího Adámka Austerlitze – pro tři ženské hlasy a orchestr – oceněná na prestižním festivalu Prix Europa 2025.
Ve spolupráci s Českým rozhlasem Vltava

Rodinné štěstí, pohoda a finanční zajištění berou za své, když hlava rodiny nečekaně umírá. Vdova a tři dcery se musí rychle přizpůsobit situaci. Ale jak, když nikdy nespravovaly rozpočet, a navíc na ně tlačí advokát, notář i věřitelé a… „kola ekonomiky se nepřestávají točit“?
Příběh čtyř žen, jež se neumí přizpůsobit, protože se nestihnou nadechnout a rozhlédnout, očima režiséra Jana Friče.
Česká Inscenace roku o bezskrupulóznosti a cynismu moci.

Rodinné štěstí, pohoda a finanční zajištění berou za své, když hlava rodiny nečekaně umírá. Vdova a tři dcery se musí rychle přizpůsobit situaci. Ale jak, když nikdy nespravovaly rozpočet, a navíc na ně tlačí advokát, notář i věřitelé a… „kola ekonomiky se nepřestávají točit“?
Příběh čtyř žen, jež se neumí přizpůsobit, protože se nestihnou nadechnout a rozhlédnout, očima režiséra Jana Friče.
Česká Inscenace roku o bezskrupulóznosti a cynismu moci.

Nespoutaná jevištní extáze, inspirovaná vyčerpávajícími tanečními maratony z časů Velké hospodářské krize, je syrovým příspěvkem mladého britského tanečníka k mottu 29DF.
Letitou negativní zkušenost s nadprodukcí a permanentním enormním tlakem na svůj výkon přetavil Russell-Jones v razantní gesto – abstraktní zobrazení tance jako jediného prostředku, jenž umožňuje únik před skutečností i její „přežití“.
Premiérové tuzemské vystoupení vycházející hvězdy světové taneční scény.

Režijní trojlístek Adam Dragun, Silvia Vollmann a Júlia Rázusová si během tří „zastavení“ putovní inscenace – prezentujících naprosto odlišný formální přístup i poetiku – klade otázky ohledně vztahu ke státním symbolům a národní hrdosti.
Tvůrci nápaditě reagují na časté (nejen slovenské) diskuze na téma národní identity i situace, v nichž dochází k jejich účelovému zneužívání k ryze pragmatickým politickým cílům.

Scénicky precizní koláž her Ödöna von Horvátha (Povídky z Vídeňského lesa a Víra, naděje, láska) v úpravě a režii Ivana Buraje exponuje peripetie dvou mladých žen usilujících o svobodu ve městě, které se touží vrátit ke „starým zlatým časům“.
Metafora zrodu totality ve společnosti, jež se před komplikovanými reáliemi proměnlivého světa uchyluje – ve vylhané iluzi bezpečí – za kašírovanou fasádu falešné nostalgie.
Celosouborový apelativní statement nového uměleckého vedení přední české scény.

Režijní trojlístek Adam Dragun, Silvia Vollmann a Júlia Rázusová si během tří „zastavení“ putovní inscenace – prezentujících naprosto odlišný formální přístup i poetiku – klade otázky ohledně vztahu ke státním symbolům a národní hrdosti.
Tvůrci nápaditě reagují na časté (nejen slovenské) diskuze na téma národní identity i situace, v nichž dochází k jejich účelovému zneužívání k ryze pragmatickým politickým cílům.

Vtipná, hudebně i herecky hravá produkce plná invenčních odkazů na pop kulturu a mytologii, která náš současný život ovlivňuje možná víc, než jsme schopni si uvědomit…
„Širokospektrální pohled“ na téma žensko-mužských vztahů, svazků a narativů v inscenaci spoluzakladatelky a umělecké šéfky souboru Uhol_92 Alžbety Vrzguly, která na 28DF zaujala empatickým politickým komentářem Eden. Útek z raja.

Pátrání po tom, kam se poděly všechny společenské utopie a vize, a jestli nám tak trochu nezmizela i budoucnost. To vše za starého dobrého prolínání osobního a politického, „za účasti oidipovství, anti-oidpovství i hamletovství“ – protože… „oč tu vlastně běží?!“
Who killed the Utopia? C the Unseen! Detektiv Oidipus to všechno prošetří! Mrazivá crazytragédie režiséra Michala Háby plná moru i humoru.
Koprodukce s divadelní skupinou Lachende Bestien a Evropským hlavním městem kultury Chemnitz 2025.

Pipilota Citrónie Cimprlína Mucholapka Dlouhá punčocha – kdo by ji neznal? Je hubatá, živelná, prostě svá. Unese koně, společenskými konvencemi se moc nezabývá a pravidly se řídí, jen když mají smysl. Rozhodně ale ví, jak se nebát, nenechat slabší ve štychu a nedopustit, aby jí někdo vzal radost z objevování všech možných světů.
Tak trochu koncert a rozhodně podívaná pro všechny, kdo jsou nebo někdy byli dětmi – v rodinném představení režiséra Michala Háby. Doporučená přístupnost od 7 let.

Pavla Dostálová a Jakub Spišák se vydávají „po stopách“ Květoslavy Viestové – olomoucké rodačky, která stála v čele největší bratislavské odbojové skupiny během 2. světové války, a… první olomoucké Flory.
Fokus režisérky Silvie Vollmann na neprávem zapomenutou hrdinku, ale také na roli žen během přelomových dějinných událostí i na fakt, že jejich statečnost bývá často bagatelizována či relativizována.

Adaptace knižního debutu, jenž „otřese vašimi předsudky a jistotami“ a který těsně po vydání katapultoval Kim de l'Horizon do pozice ikony současné queer literatury.
Strhující výpověď herečky Lucie Kotikové, jež si suverénně pohrává s poetickým jazykem románu, intenzivními emocemi i dialogem s publikem a za svůj brilantní výkon v režii Sebastiana Schuga získala status „Herecký talent roku“.
První představení Bühnen Bern na Divadelní Floře.
V němčině s českými titulky.