Nastupující taneční generace v choreograficky precizní a emočně vyexponované performanci zabývající se manipulativností a mocenskými strategiemi politického populismu. Symbolické pojmenování prostoru, do něhož se nynější společnost de facto dobrovolně propadá… Inscenace je součástí exkluzivního výběru mezinárodní platformy Aerowaves.
Beseda po představení

Nadšené tváře a energická gesta [tanečnic] nabývají na větší a větší dynamice a procházejí gradací až do předimenzovaných švihů prostorem a křečovitého, zarputilého výrazu, jenž svědčí o tom, že svůdkyně se již chytily do vlastní smyčky. (…) Zuřivost, do níž performerky upadají výrazově i tělesně, kontrastuje s jejich nažehlenými kostýmky dokonale „vystajlovaných“ figur z reklamy na novou zábavnou show nebo nebankovní půjčku.
Lucie Kocourková, Taneční aktuality, 16. 12. 2019 

Prvotní výzkum tělesné reakce na líbivé populistické fráze, vliv médií a společenská očekávání vyústil v performance, kde vystavily Johana Pocková a Sabina Bočková svá těla jako exempláře bezbrannosti. (…) vytvořily extatický výkřik nesvobodné bytosti, která si nechala odcizit vlastní pohled.
Kristýna Boháčová, divadelninoviny.cz, 6. 1. 2020

„Jáma lvová“ je pro autorky a protagonistky Simonu Bočkovou a Johanu Pockovou propastí nejistot a nejednoznačností, kam jsou společně s diváky vrženy. S nezvyklou lehkostí a významovou otevřeností procházejí skrze všeobecně známé figury sociálně-kulturních referencí a vytvářejí široký prostor pro vlastní interpretaci, kritické myšlení a zaujetí osobního postoje. Jejich původně performativní výzkum médií, politického populismu a manipulativních sil vyústil v elektrizující podívanou s vyhroceným emočním nábojem a nečekanou intenzitou: „Uvádí diváky do transu, bleskurychle mění náladu i celkovou atmosféru,“ oceňuje kritička Daniela Machová (Taneční aktuality).

Pohybové sekvence evokují lascivní televizní estrádu či módní přehlídku, jindy zase strach nahánějící vojenské cvičení. Hranice mezi nimi však postrádají ostrých kontur. Performerky oscilují mezi lehkostí a zvrhlostí, mezi rolemi ovládajícího a ovládaného či mezi klišovitými pózami ve všudypřítomné jámě lvové – symbolicky pojmenovaném prostoru, do něhož se naše společnost více méně dobrovolně propadla. V kombinaci s pronikavou živou hudbou Lukáše Palána vznikl výjimečný počin s apelativním přesahem, jenž rezonuje českým i zahraničním uměleckým prostředím a figuruje ve výběru mezinárodní platformy Aerowaves Twenty21.

koncept, choreografie, účinkují Johana Pocková, Sabina Bočková

dramaturgie Viktor Černický
světelný design Eliška Kociánová
hudba Lukáš Palán

Premiéra 3. 12. 2019

Johana Pocková (1992) vystudovala taneční Konzervatoř Duncan Centre v Praze. Poté absolvovala stáž na Peridance Capezio Centre v New Yorku a dva roky studia na taneční akademii SEAD (Salzburg Experimental Academy of Dance). Jako performerka spolupracuje se souborem Cirk La Putyka a skupinou Tantehorse. V roce 2017 získala Cenu Jarmily Jeřábkové za choreografii VRAŽDA! Malá komiksová historie. Založila taneční spolek POCKetART, pod jehož hlavičkou uvádí (nejen) své choreografie, mj. Proč ne teď?, Na Váhu! nebo mezigenerační experiment Plné sklady citů, kde vedle čtyř profesionálních tanečnic a osmileté dívky vystupovala i její devadesátiletá babička. Johana Pocková svá díla ráda zahaluje do melancholického hávu, ale nechybí jim ani absurdní humor. Umění dříve vnímala jako prostředek, jímž se lze vypořádat s osobními záležitostmi a vnitřními pochody, aktuálně jsou pro ni inspirativnější společenská témata.

Sabina Bočková (1995) absolvovala klasický balet v Tanečním centru Praha. Byla členkou baletního souboru Jihočeského divadla a sólistkou Pražského komorního baletu. Od roku 2017 působí na nezávislé taneční scéně. Jako interpretka je mj. součástí projektu Alice Minárové n o m a d, dále spolupracuje s tanečními skupinami Tantehorse (Vivisectic, !O! – Family Therapy) a tYhle (LEGOrytmus, Medúza). S Tomášem Janypkou vytvořila taneční performanci song lines (2020), která ohledává traumata ze ztráty blízké osoby. Věnuje se rovněž studiu filozofie a antropologie na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy. 

Talentované tvůrčí duo Bočková–Pocková se potkalo v laboratoři Miřenky Čechové & Tantehorse s názvem Tantelab, což vyústilo v produkci !O! – Family Therapy (2018), která zkoumala problematiku duševních nemocí. Ve svém novém společném projektu Jáma lvová se autorky odklánějí od osobních témat a zabývají se sociálně-kulturním fenoménem současnosti – mediální manipulací.

foto Vojtěch Brtnický