DIVADELNÍ FLORA
Menu

    Pá 19. 11. 2021 | 19:00-20:15 | Arcidiecézní muzeum – Mozarteum

    Jan Mocek VIRTUAL RITUAL

    Paralelní svět online videoher, jejich aktérů a zákonitostí očima ostříleného experimentátora s (divadelním) prostorem – režiséra Jana Mocka. Live analýza fenoménu digitální společnosti s výraznou pointou.
    Beseda po představení

    Virtual Ritual po divákovi nechce, aby pochopil svět, v němž spousta lidí hledá únik od reality. Jen skrze něj nabízí nový pohled na ten skutečný.
    Daniel Svoboda, Týden, 43/2019 

    Inscenace v Arše se atraktivním způsobem snaží ukázat, že ani v reálném světě není důležité, jakou si zvolíte identitu pro svou hru, záleží jen na tom, jestli máte dostatečný počet lidí, které bude bavit.
    Magdaléna Medková, Aktuálně.cz, 7. 10. 2019

     

    Co všechno může být předmětem hry? Jaké normy a pravidla chování je možné překročit ve virtuálním prostoru? A v realitě? Jakou roli hrají herní principy v naší společnosti?

    Originální gamingová performance Virtual Ritual zavádí diváky do paralelního světa online videoher (MMOG), do kterých se každý den po celém světě logují miliony lidí. Je průzkumem digitálních měst, jejich obyvatel, zákonitostí a rituálů, které formují zdánlivě beztížný svět, ve kterém je možné téměř cokoliv.

    Videohry jsou pro autora Jana Mocka tématem, metodou i výrazovým prostředkem. Inspirují ho nejen jejich zdánlivě nepřeberné možnosti, ale i limity.

    Průvodci po digitálním městě jsou zde urbanista Osamu Okamura, YouTuber Atlet a fotografka a gamerka Adéla Vosičková. Díky originálnímu použití live videa, 3D animací a YouTube formátů poukazuje imerzivní performance na skryté souvislosti mezi realitou a virtuálním prostorem.

    Zajímá mě hledat spojitosti mezi virtuálním a reálným. Často se setkávám s názorem, že videohry jsou jenom zábava pro děti nebo že je to únik před realitou. Herní průmysl ale v posledních letech vyrostl takovým způsobem, že začal měnit způsob, jakým se bavíme, jak spolu komunikujeme a kde se setkáváme. Virtuální a reálné už nelze oddělovat, jedno zasahuje do druhého a obojí je třeba brát vážně.
    Jan Mocek v rozhovoru pro Radio 1

     

    koncept, scéna, režie Jan Mocek

    umělecká spolupráce Irina Andreeva, Sodja Lotker, Táňa Švehlová
    světla Patrik Sedlák
    zvuk Ladislav Štěrba
    video Jan Mocek, Ondřej Pokorný alias Atlet
    fotografie Adéla Vosičková

    účinkují Osamu Okamura, Adéla Vosičková, Ondřej Pokorný alias Atlet

    Inscenace je koprodukována Divadlem Archa a SixHouses.
    Za finanční podpory Ministerstva kultury České Republiky.

    Premiéra 2. 10. 2019

      

    Jan Mocek (1986) se pohybuje na hranici divadla a vizuálního umění. Ve svých performancích otevírá současná témata v jejich složitosti a nejednoznačnosti a zároveň nabízí divákům atmosférický a silně senzuální zážitek.
    Už v průběhu studia divadelní vědy na Univerzitě Karlově v Praze byl aktivním členem mnoha amatérských spolků a po absolvování inicioval založení divadelní skupiny FFK, pod jejíž záštitou vytvořil i svůj průlomový projekt Tanz im Quadrat! (2010). Tato kontroverzní a fyzicky extrémní performance získala na festivalu …příští vlna/next wave… ocenění Projekt roku.
    K jeho pravidelným spolupracovníkům patří umělci Matthias Hesselbacher, Irina Andreeva či Tána Švehlová. Projekty uváděné pod vlastní produkční platformou SixHouses mají charakter zvukových a vizuálních enviromentů, které nabízejí divákům interaktivní zážitek a svobodu interpretace. Už od roku 2013 tvoří tzv. videowalky, jejichž tématem je fenomén gamifikace (technika marketingu využívající prostředků počítačových her v neherních oblastech). Pro Národní divadlo Praha např. naprogramovali interaktivního průvodce Stavovským divadlem na téma života Maurice Maeterlincka – Play Maeterlinck (2016). O rok dříve zablokovali provoz v podzemních garážích Národního divadla videowalkem Play Underground (2015).
    Urbánní sound-artová performance Zářící město (2016), jež úspěšně hostovala na českých i zahraničních festivalech, pro změnu zkoumala fenomén postsocialistických panelových sídlišť – v rámci Divadelní Flory 2017 se tak v nevšední jeviště proměnil panelový dům na Kaštanové ulici.
    Jan Mocek se nevyhýbá ani osobním tématům – asi nejdále v tomto ohledu zašel v projektu Fatherland (2018), v němž se na jevišti setkal se svým otcem Janem.

    foto Adéla Vosičková

za finanční podpory:

pořadatel: hlavní partner: v partnerské spolupráci:

generální mediální partner: hlavní mediální partneři:

s podporou: