DIVADELNÍ FLORA
Menu

    Ne 15. 5. 2022 | 18:30-19:20 | Kosinova 7 (2. patro)

    vstupenky

    Václav Havel VERNISÁŽ HaDivadlo Brno

    Kmenový titul HaDivadla výlučně exponován v bytě jednoho z olomouckých diváků. Soukromý prostor se – v rámci (post)pandemického restartu – z „místa karantény“ symbolicky proměňuje v místo setkávání.

    Známá „jednoaktovka” Václava Havla Vernisáž (1975) je sžíravá, ironická hra o prázdném, frázemi naplněném životě, který má pro jeho aktéry smysl pouze tehdy, když je obdivován okolím. Plachý hrdina Bedřich se tak ocitá na návštěvě u starých přátel, kde v jejich dokonale angažované, vyumělkovaném bytě musí čelit především vlastnímu svědomí – aby, v absurdním cyklu vyprázdněných promluv, neztratil sám sebe.
    Letošní nerůstová sezona v HaDivadle namísto produkcí nových inscenací přináší tzv. Tvůrčí intervence, jež fungují na principu přeměny a reformace stávajícího repertoáru. Demonstrací tohoto dramaturgického cyklu je i Vernisáž uváděná v bytě jednoho z olomouckých diváků. Obnovování veřejného prostoru v domácích kulisách tak bezprostředně odkazuje na normalizační tradici bytových divadel i formálně tematizuje a reaguje na karanténní trauma posledních dvou let.

    režie Ivan Buraj
    scénografie Juliána Kvíčalová

    osoby a obsazení

    Věra Kamila Valůšková
    Michal Jiří Miroslav Valůšek
    Bedřich Matěj Nytra 

    premiéra 5. 10. 2016

    Ivan Buraj (1988), rodák z Bratislavy, byl už během studia činoherní režie na JAMU na pracovní stáži v Národním divadle v Praze při přípravě inscenace Roberta Wilsona Věc Makropulos (2010). Magisterské studium absolvoval v roce 2011 adaptací Kleistova Prince Homburského, která bodovala na bratislavském festivalu ISTROPOLITANA (Speciální cena poroty a Cena publika) a ocitla se i v nominacích na Cenu Divadelních novin.
    Od roku 2015 působí jako umělecký šéf brněnského HaDivadla, kde dosud uvedl deset titulů. Velký zájem vzbudil ambiciózní adaptací trilogie Hermana Brocha Náměsíčníci (imitace a tušení) a interpretací Ibsenova Eyolfa. Uvedením Gorkého Maloměšťáků (Cena Divadelních novin za činohru) pak zahájil režisér linii inscenací, v nichž se vypořádává s realismem v kontextu krize jedince, izolovaném ve své neschopnosti vnímat druhé – všechny tři zmíněné tituly byly uvedeny na minulých ročnících Divadelní Flory. Druhou výraznou linkou, jež protíná Burajovy práce, je reflexe klimatických změn a snaha o integraci radikální ekologie do divadelního procesu. V duchu tohoto přesvědčení vznikly mj. režie NašiVnímání nebo v Národním divadle nastudovaný Kosmos, který tak společně s inscenacemi Maloměšťáci a Stiller (Studio Hrdinů) tvoří Burajovu trilogii kritiky antropocentrismu.
    Divadelní Flora uměleckou tvorbu Ivana Buraje setrvale sleduje a v profilové přehlídce divákům nabídne hned čtyři jeho inscenace: NašiVnímáníVernisáž a Kosmos.

    Brněnské HaDivadlo bylo sice založeno z úředního rozhodnutí v roce 1974 v Prostějově jako Hanácké divadlo (u zrodu stál režisér Svatopluk Vála a dramaturg Josef Kovalčuk), ale brzy se z amatérského spolku vyprofilovalo v profesionální studiovou scénu s vyhraněným autorským stylem.
    V roce 1985 přesídlilo do Brna, kde sloučením s Ochotnickým kroužkem J. A. Pitínského vznikl Kabinet múz. Po peripetiích se sídlem v roce 2004 trvale zakotvilo v bývalém kině pasáže Alfa. Na formování jedinečné poetiky HaDivadla se podílely výrazné osobnosti – režisér a dramatik Arnošt Goldflam, herec a autor Miloš Černoušek (alias Cyril Drozda), hudebníci Jiří Bulis a Václav Koubek, herci Ján Sedal, Marie Ludvíková nebo Miloslav Maršálek, režiséři Jiří Pokorný, Břetislav Rychlík, Oxana Smilková, David Jařab, Luboš Balák nebo Marián Amsler.
    Od roku 2015 je uměleckým šéfem Ivan Buraj. Na repertoáru HaDivadla se vedle německojazyčných předloh (Brochův román Náměsíčníci, Bernhardova groteska Síla zvyku, Lotzovo drama Směšná temnota, Müllerovo memento Pověření, Haushoferové Zeď či Büchnerův Woyzeck – na DF 2021) ocitají zejména původní texty psané souboru na míru (Pitínského scénická esej ’68, kolektivní projekty Naši – studie rozhovoru o klimatické krizi a Vnímání či Austerlitzův experiment Po celou dobu představení probíhá představení).
    K pravidelným spolupracovnicím patří Kamila Polívková, jež se souborem nastudovala Schwabovy Prezidentky (Cena Divadelních novin 2020) či románové adaptace Macocha podle Petry Hůlové (na DF 2019) a Zeď podle Marlen Haushoferové, kterou uvádíme v letošním ročníku DF.
    Každou ze sezón HaDivadla uvozuje specifické téma, jež odráží aktuální problémy ve společnosti (mj. Zdroje, Práce či Adaptace). Letošní motto „Nerůst“ v éře nadprodukce akcentuje udržitelnost, a to i v divadelní sféře. Namísto premiér proto HaDivadlo prostřednictvím tzv. tvůrčích intervencí důvtipně „recykluje“ starší inscenace s důrazem na čerstvou reflexi sociálních a environmentálních témat, jak tvůrci osvětlí v tematické besedě.
    „Bylo a je to divadlo nekompromisního hledání současného divadelního jazyka, i když s tradicí intimního gesta a s vědomím si své perifernosti,“ přiblížil své dosavadní působení v rozhovoru pro ArtZónu Ivan Buraj. Jako divadlo náročné, nikoli však elitářské dramaturgie, podniká kroky vstříc divákovi – pořádá dramaturgické úvody, besedy, přednášky a programy pro středoškoláky. Úzce spolupracuje s platformou pro performativní umění Terén, jež vedle Divadla Husa na provázku a HaDivadla vzniklo coby třetí scéna Centra experimentálního divadla v Brně.

za finanční podpory:

pořadatel: v partnerské spolupráci:

generální mediální partner: hlavní mediální partner:

s podporou: