Fantasmagorické putování rozkládající se metropolí zhroucené východní říše. Obrazy Moskvy jako panoptikálního „tolkienovského Mordoru, osídleného zpitými skřety“ – v éře, kdy se „ruská imperiální pýcha rozlila jako splašky po celém bývalém Sovětském svazu“. Strašidelná anabáze ukrajinského básníka mapovaná režisérem Dušanem D. Pařízkem.
Oficiální zahájení 26DF.

Od prvních minut je jasné, že pokud Pařízek hledal text, který by místnímu publiku odhaloval historické a kulturní zdroje ruské agrese na Ukrajině a zvládl to zároveň strhující i zábavnou formou, těžko mohl vybrat lépe. (…) Deliričnost, rozbředlé velikášství a krutost střídající sebelítost – tedy to, jak Andruchovyč popisoval atmosféru končícího impéria na začátku devadesátých let – platí i dnes.
Marta Martinová, A2, 1/2023

Pařízek inscenací reaguje na válku v současné Ukrajině, již nahlíží jako kafkovský či bulgakovovský rej přízračnosti a temnoty, v níž se jedinec odcizuje všemu dění, i sám sobě. Soustředěné, neexhibující herectví, rafinovaná práce se světly a zvukem a především téma jedince topeného v neodstranitelném bahně historie i současnosti, jež se vzájemně prolínají, činí z inscenace vrcholné – nadčasové, a přitom aktuální – umělecké dílo. 
Divadelní noviny (1/2023, rubrika Sukces měsíce) 

Permanentně opilý hrdina se ocitá v situacích sice burleskních a nadsazených, avšak ve vztahu k realitě nemilosrdně přesných, vystihujících podstatu ruské skutečnosti a mentality. (…) postavy jsou neustále pronásledovány svými naddimenzovanými siluetami, stíny odrážejícími se především na zadní stěně jeviště. Každý jako by měl v zádech dvojníka. Nebo fízla. Nebo přízrak krvavých dějin.
Marie Reslová, Aktuálně.cz, 5. 1. 2023

 

Adaptace bolestně prorockého románu Moskoviáda v Divadle X10 je událostí sezóny. Pro režiséra Dušana D. Pařízka se groteskní, mrazivě aktuální satira z roku 1993 stala mementem ruské agrese na Ukrajině.
Patrně nejznámější ukrajinský autor dneška Jurij Andruchovyč v ní s notnou dávkou mystifikace popsal své zážitky z návštěvy Moskvy na počátku 90. let. V karnevalové atmosféře, nerozlučně propojující ušlechtilé s nízkým, předkládá obraz rozpadu sovětského impéria. A stejně jako se karneval opakuje každý rok, vracejí se cyklicky i dobyvačné války a s nimi špioni a konfidenti čekající na novou šanci. V kontextu současné geopolitické situace nabývá text děsivých rozměrů…
Do titulní (dvoj)role básníka-poutníka režisér Pařízek obsadil Stanislava Majera a Martina Pechláta, kteří si společnou ústřední roli střihli už v inscenaci Handkeho hry Zdeněk Adamec vloni na Zábradlí. „Jejich portrét ukrajinského intelektuála, probíjejícího se duchovní bídou moskevské společnosti, snícího i selhávajícího, obelhávajícího sama sebe a přitom vědoucího, je strhující,“ ocenila kritička Marie Reslová. Za vší karnevalovou veselostí, ironií a groteskní pompézností, kterou kongeniálně podtrhují kostýmy Kamily Polívkové a Pařízkův režijní koncept, probleskuje tísnivá atmosféra bezvýchodnosti a deziluze.

 

režie, dramatizace, scéna Dušan David Pařízek

překlad Miroslav Tomek, Alexej Sevruk
dramaturgie Ondřej Novotný
dramaturgická spolupráce Ralf Fiedler
hudba Peter Fasching
kostýmy Kamila Polívková
plakát Terezie Chlíbcová
asistent režie Jan Doležel
asistentka scény a kostýmů Magdaléna Vrábová

hrají
Gabriela Míčová, Stanislav Majer, Václav Marhold a Martin Pechlát

premiéra 18. 12. 2022

Inscenace vznikla v dramaturgické spolupráci s Ralfem Fiedlerem, dramaturgem Deutsches SchauSpielHaus Hamburg a za finanční podpory Česko-německého fondu budoucnosti.

Dušan David Pařízek (1971) patří k nejúspěšnějším českým divadelním režisérům u nás i v zahraničí. Stál u zrodu Pražského komorního divadla, jež se pod jeho vedením (2002–2012) stalo nejprogresivnější a nejvyprofilovanější scénou u nás. Dramaturgicky se opíralo o náročná dramata autorů jako Werner Schwab, Thomas Bernhard, Elfriede Jelinek nebo Peter Handke, k jehož textům se vloni vrátil inscenací Zdeněk Adamec/Sebeobviňování v produkci Divadla Na zábradlí, již uvedla i Flora 2022. A o deset let dříve festival nabídl – v souvislosti se zánikem Pražského komorního divadla – profilovou přehlídku sedmi titulů s názvem „Žádná Komedie!“  
Na počátku milénia se Pařízek etabloval na nejvýznamnějších německojazyčných scénách po celé Evropě. Je několikanásobným držitelem Nestroyovy ceny a ceny kritiků časopisu Theater heute. Režíroval na nejvýznamnějších německojazyčných scénách, jako jsou např. vídeňská divadla Burgtheater a Volkstheater, dále Deutsches SchauSpielHaus Hamburg, Deutsches Theater Berlin, Schauspielhaus Zürich, Düsseldorfer Schauspielhaus, Theater Bremen, Schauspielhaus Bochum či pro prestižní festival Salzburger Festspiele.  
Jeho tvorbu lze vnímat jako studii vztahů uvnitř středoevropských zemí a národních identit, které jsou navzdory společné historii značně různorodé a jejichž národní mýty je žádoucí podrobit revizi. To např. tematizoval nedávný titul Štěstí a pád krále Otakara na prknech Volkstheateru s Karlem Dobrým v hlavní roli či koprodukční projekt Studia Hrdinů a Theater Bremen Kauza Schwejk (na DF 2017).
Pařízkovo nastudování Směšné temnoty ve vídeňském Burgtheateru zvítězilo v prestižní anketě Theater heute a stalo se Inscenací sezony 2014/15 německojazyčné oblasti. Ohlas vzbudily také jeho adaptace v tamějším Volkstheateru Staří mistři (Bernhard) a Sebeobviňování (Handke). Všechny tři rakouské tituly exkluzivně nabídl v roce 2016 i program 20. Divadelní Flory v rámci profilu „Regie: Dušan D. Pařízek, Wien“. 

Pražské Divadlo X10 je otevřenou platformou pro současné divadlo i další druhy živého umění. Od svého založení v roce 2013 prošlo bouřlivým vývojem od alternativní scény hostující ve Strašnickém divadle až k respektovanému, experimentálně založenému producentskému domu se sídlem v DUP39 (Dům uměleckého průmyslu).
Divadlo X10 založila současná ředitelka Lenka Havlíková, kmenová režisérka Ewa Zembok a herečka Anna Císařovská. Umělecké vedení tvoří ještě dva Ondřejové – dramaturg a dramatik Novotný a režisér Štefaňák, který je i uměleckým šéfem X10. Mimo činohru scéna rozvíjí také výtvarně-performativní projekt Y events a vytváří projekty ve virtuálním prostoru Tribuna X10 a Play Havel.
Divadlo X10 také iniciuje vznik nových divadelních her. K pravidelným spolupracovníkům patří režiséři Štěpán Gajdoš a Tomáš Loužný, režírovali zde také Jan Frič, Barbara Herz či Dušan D. Pařízek, stálými hosty jsou Lachende Bestien Michala Háby či taneční kolektiv Dočasná Company. Poslední premiérou letošní jubilejní, desáté sezóny je Vyhnanství Kamily Polívkové – závěrečná část Feuchtwangerovy románové trilogie Čekárna.

……………………

Rozhovory s režisérem Dušanem D. Pařízkem
-https://denikn.cz/…n-d-parizek/
-https://vltava.rozhlas.cz/…oval-8901624

Rozhovor s Jurijem Andruchovyčem při jeho návštěvě Olomouce 2020
https://olomouc.rozhlas.cz/…ouci-8136354

Diskuze s Jurijem Andruchovyčem u příležitosti návštěvy představení Moskoviáda
https://www.youtube.com/watch…

Reportáž o ukrajinských autorech reflektujících ruskou agresi
https://www.irozhlas.cz/…03191742_aur

 

foto Patrik Borecký