Ne 14. 5. 2023 | 18:30–20:00 | Moravské divadlo
Kateřina Součková, Jan Frič a kol.
UŽ NENÍ TŘEBA DĚLAT
VŮBEC NIC
Divadlo v Dlouhé Praha
Je ještě možné se v dnešní době zastavit a odpočívat? Jaké myšlenky a výjevy nám proudí hlavou, když ustaneme v činnosti? A může být divadlo místem, kde se jejich proudění dokážeme poddat a odevzdat? Setkání Franze Kafky se svatým Janem od Kříže, Albertem Camusem, C. G. Jungem či country zpěvákem Ladislavem Vodičkou v meditativní jevištní básni Jana Friče.
Inscenaci (…) lze číst coby solitérní úlet jinak respektovaného tvůrce, stejně jako záměrně podvratnou intervenci do repertoáru stabilní, konzervativní pražské scény. Autorský projekt vychází z potřeby umělecké, a především osobní sebereflexe na pozadí mentální i materiální vyčerpanosti světa.
Marcela Magdová, Aktuálně.cz, 16. 11. 2022
Preciznost v hereckém projevu všech aktérů (jíž pomáhá i mluvení na porty) a jejich brilantní souhra je přesně sladěna s precizností technických složek (hudba, projekce, práce s nahrávkami). Jednotlivé mikrosituace jsou přesně vystavěny, práce s mnohoznačnými rekvizitami je pozoruhodná, inscenaci nechybí vtip a nadsázka.
Vojtěch Frank a Jakub Hojka, Klacek.cz, 6. 2. 2023
Za formální otevřeností, vědomě tematizovanými režijními naschvály a komplexním, na první pohled vnějškovým trollingem divácké trpělivosti se ale ukrývají pocity generace plné pochybností jak o budoucnosti, tak o smyslu umění, kterému se intenzivně věnuje většinu života.
Martin Macháček, Podhoubí.cz, 30. 11. 2022
Nihilistický název Už není třeba dělat vůbec nic svádí k výkladu, že nic nemá smysl. Nenechte se mýlit. Jde o výzvu nedělat nic zbytečného, nic navíc. To je ovšem v přímém protikladu s praxí v českém divadle, jemuž vévodí nadprodukce. Jan Frič autorskou inscenací navazuje na svůj předchozí ceněný projekt BurnOut aneb Vyhoř! v A studiu Rubín, v němž kritizoval (ne)možnost odpočinku a duševního usebrání v době plné stimulů a zbytných informací. V novém projektu, na němž spolupracoval s dramaturgyní Kateřinou Součkovou, jde ještě více do hloubky.
„Byl bych rád, kdyby se podařilo pozměnit vnímání času, aspoň po dobu představení. Aby divák vnímal krásu textů a ideálně zatoužil si je i přečíst,“ vyznává se režisér Frič. Konceptuální inscenací se zároveň hlásí k tradici Sestry Úzkosti – slavné inscenace J. A. Pitínského – a dalších literárně náročných inscenací z Dlouhé. Svou precizní montáž z textů klasické, filozofické a experimentální literatury od Alberta Camuse přes C. G. Junga až po Alaina Robbe-Grilleta ozvláštňuje multimediálními prostředky, jako je celoplošná projekce či live cinema. Společně s detailně a minimalisticky propracovaným herectvím sehraného ansámblu navozuje atmosféru až meditativní.
Přijměte tedy pozvání k blaženému lelkování a nechte se unášet proudem hypertextových odkazů, asociací a vlastní představivosti.
režie Jan Frič
dramaturgie Kateřina Součková
scéna Jan Frič a Jana Hauskrechtová
kostýmy Jana Hauskrechtová
hudba Mojmír Měchura
hrají
Martin Matejka, Pavel Neškudla, Marie Poulová, Samuel Toman, Anna Tomanová / Berenika Anna Mikeschová, Miroslav Zavičár
premiéra 5. 11. 2022
Režisér Jan Frič (1983), spící člen Společnosti doktora Krásy, patří mezi nejvýraznější divadelní osobnosti své generace. Jeho autorský kabaret Velvet Havel (na DF 2014) způsobil senzaci, když získal všechny ceny divadelní kritiky.
V letech 2017–2022 byl kmenovým režisérem Činohry Národního divadla, kam jej přizvala tehdejší umělecká šéfka Daniela Špinar. Frič zde realizoval řadu pozoruhodných projektů, mj. svérázné uchopení klasiky Misantrop, Král Oidipús (obě 2019) či Faust (2018) nebo inscenace současných textů Koncové světlo (2020) a Otec hlídá dceru (2022). Jeho adaptace Gorkého dramatu Vassa Železnovová se Zuzanou Stivínovou v titulní roli se v anketě divadelních kritiků stala Inscenací roku 2021.
Spolupracuje jak s komorními, alternativními scénami (A studio Rubín, Masopust, Divadlo X10), tak s velkými divadly – v ND Brno režíroval mj. diskutovanou Fassbinderovu romanci Strach jíst duši (2017).
Jan Frič se ve své tvorbě zabývá metafyzikou a rozpory lidské existence. Je dlouhodobým kritikem nadprodukce v českém divadle i alarmujícího podfinancování uměleckých profesí, které tematizoval v autorské inscenaci BurnOut aneb Vyhoř! už v roce 2019.
Základním znakem divadla je žánrová a stylová pestrost, cílí na tituly neznámé a dosud neuvedené.
Divadlo v Dlouhé hostovalo na Divadelní Floře pravidelně – mj. Pitínského Vějíř s broskvovými květy (2009), Mikuláškovy režie Macbeth (2011) a Láska a peníze (2012) či naposled Nebeského Eyolfek (2013). Po deseti letech se oblíbená scéna na festival vrací s atypickou inscenací Už není třeba dělat vůbec nic, která u kritické i divácké obce vzbudila bouřlivou diskuzi a získala punc titulu, jejž „musíte vidět“.
…………………………………………
Rozhovor s Janem Fričem – ČRo Vltava (Vizitka)
https://vltava.rozhlas.cz/…-tak-8205876
Diskuze s Janem Fričem (podcast Pop serveru Alarm)
https://podcasts.apple.com/…id1487604294?…
ND Talks s Janem Fričem a dalšími (podcast Národního divadla)
https://www.youtube.com/watch…
foto Martin Špelda