Vzpomínky spisovatelky a novinářky Dani Horákové na léta manželského soužití s filmovým režisérem, scenáristou a prozaikem Pavlem Juráčkem – v adaptaci Anny Klimešové. Inscenace o tom, co se vztahem dvou lidí udělá život v garsonce v exilu, o mnoha úrovních samoty, vrstvách paměti i různých podobách geniality.
Cena divadelní kritiky 2023 za nejlepší ženský herecký výkon pro Anežku Kubátovou.
Součást Trienále SEFO 2024.

Královnou jeviště je vynikající Anežka Kubátová, která svůj předobraz nijak nekarikuje, ale ladně kombinuje odzbrojující něhu s přirozenou inteligencí a údernou sebeironií. (…) Zábradlí opět plné sil i nevšední imaginace.
Petr KlariN Klár, Divadelní noviny

Po inscenaci Zlatá šedesátá je to další břitký pohled Divadla Na zábradlí na složitou osobnost Bohem nadaného, okouzlujícího i nesnesitelného Pavla Juráčka.
Marina Feltlová, Anketa Ceny Divadelních noviny

Kubátová brilantně udržuje nadhled své postavy. (…) Divák se baví Daniným sarkasmem, cítí její zoufalství nad marností snahy žít aspoň trochu normální partnerský život. A chápe i nemožnost se od takového šílenství odpoutat.
Jana Machalická, Lidové noviny

Výkon Kubátové je vynikající bez ohledu na „realitu“ předlohy a její tvůrkyni.
Josef Chuchma, ČT ART

Po dnes již legendární inscenaci Zlatá šedesátá, která je na repertoáru přes deset let (na DF 2013) se Divadlo Na zábradlí vrátilo ke kontroverzní osobnosti režiséra Pavla Juráčka. Inscenace O Pavlovi vychází ze stejnojmenné, mimořádné úspěšné autobiografie spisovatelky Dani Horákové, za niž získala Cenu Lidových novin i nominaci na cenu Magnesia Litera. Vedle Madly Vaculíkové a Jitky Vodňanské je dalším cenným ženským hlasem, který koriguje převažující mužský pohled na nedávnou historii a líčí osobnosti disentu bez příkras.
Klaustrofobní prostředí mnichovské garsonky, kam novomanželé Juráček s Horákovou odešli v roce 1977, se stává zlatou klecí i vězením. Vynucený exil zastřešený akcí Asanace, kdy se StB rozhodla vystěhovat signatáře Charty 77 do zahraničí, Juráčka setnul, zato Horáková se na Západě dokázala prosadit profesně i politicky.
„Je to hra o mnoha úrovních samoty a všech nepřítomných, se kterými denně žijeme. O tématu jsme uvažovali v čase covidové pandemie, kdy se mnoho vztahů ocitlo v izolaci. Zajímalo nás téma společného soužití – jak spolu vydržet, žít a komunikovat v takových podmínkách?“ vysvětluje režisérka Anna Klimešová. Vedle tématu samoty a izolace ve vztahu akcentuje také téma osobní a umělecké svobody, tvůrčího naplnění a manipulace.
Poutavé sondě do toxického vztahu partnerů, kteří nedokážou žít spolu ani bez sebe, vévodí výjimečný výkon Anežky Kubátové oceněný Cenou divadelní kritiky i Divadelních novin.

režie Anna Klimešová

dramatizace Anna Klimešová a Petr Erbes
dramaturgie Petr Erbes
scéna, kostýmy, light design Tereza Bartůňková
hudba Jan Burian

osoby a obsazení
Daňa Anežka Kubátová
Pavel Michal Bednář
Maminka Johana Matoušková
Viktorka, asistentka aj. Kateřina Císařová
Černý myslivec, Rölz, Menzel, Landovský aj. Vojtěch Vondráček

premiéra 28. 4. 2023

Upozornění: kouřostroj, cigarety, nahota, vulgarismy

Anežka Kubátová získala za svůj herecký výkon Cenu Divadelní kritiky i Cenu Divadelních novin.

Anna Klimešová (1990) patří k nejvýraznějším hlasům mladé generace. Pro dráhu režisérky se rozhodla po zkušenosti z roční stáže v Berlíně, kde si v rámci studia dramatické výchovy na JAMU rozšiřovala praxi. Poté vystudovala režii na KALD DAMU. Pro její tvorbu je charakteristický autorský přístup a kolektivní tvorba, před interpretací pevného textu dává přednost principu montáže. Mezi její poslední práce patří mj. Die Reise (Terén a Landestheater Niederösterreich 2022), Pozdravuju a líbám vás všecki (Husa na provázku, 2023), Deklarace Závislostí (Masopust, 2023), První rána kapitána (Vzlet, 2023) či Ještě chvilku (ND Praha, 2024).
Vede kulturní platformu Horní Maršov – Otevřené muzeum, jejímž cílem je propojit obyvatele obce s komunitou mladých umělců. S Petrem Erbesem jsou uměleckým tandemem reformované skupiny 11:55 – Zapětdvanáct. Spoluzaložila skupinu 8lidí, s níž vytváří atypické divadelní projekty, např. audiowalk Kleopatra, valnou hromadu We Love Shooting či sondu do světa dezinformací Press Paradox (na DF 2019). Na festivalu FAST FORWARD v Drážďanech získala Cenu poroty za režii inscenace Vladař, s níž hostovala na DF 2021. 

Divadlo Na zábradlí už záhy po svém vzniku (1958) patřilo díky působení režiséra Jana Grossmana a dramatika Václava Havla k líhním českého absurdního divadla. Za normalizace zde našli azyl zakázaní režiséři české nové vlny, např. Evald Schorm. Za ikonickou érou divadla v 90. letech stála osobnost Petra Lébla.
Od sezony 2013/2014 se vedení scény ujal bývalý umělecký šéf brněnské Reduty Petr Štědroň, který v součinnosti s tvůrčím týmem – dramaturgyní Dorou Štědroňovou, režisérem Janem Mikuláškem a scénografem Markem Cpinem – vytvářejí jedinečnou a charakteristickou poetiku souboru. Programově reflektují naléhavá témata, která rezonují společností, a zároveň ohledávají nadčasové fenomény života. Kladou důraz na nepravidelnou dramaturgii ubírající se cestou původních autorských inscenací, dramatizací románů i radikálních interpretací klasických i současných dramat. Prostor zde dostávají také výrazní tvůrci tzv. generace Y, jako Petr Erbes a Boris Jedinák spolu se souborem 8 lidí, Anna Klimešová, Jan Frič nebo filmař Jan Prušinovský.
V rámci programového bloku Profil: Divadlo Na zábradlí představila Divadelní Flora v roce 2015 reprezentativní průřez aktuální tvorbou divadla a na pozdějších ročnících pravidelně hostila řadu dalších význačných inscenací jako Požitkáři, Hamleti, Posedlost, Macbeth – Too Much Blood, Mýcení, Persony či diptych Zdeněk Adamec + Sebeobviňování.

Program 27DF je realizován ve spolupráci s Muzeem umění Olomouc.

……………………………

program k inscenaci

reportáž ČRo Vltava ze zkoušení 

rozhovor s Anežkou Kubátovou, představitelkou Dani Horákové (ČRo Vltava)

rozhovor s režisérkou Annou Klimešovou 

rozhovor s Daňou Horákovou