PROTI ZDI
Ožehavá a tabuizovaná témata alkoholismu, samoty a citové vyprahlosti ve formálně vycizelované studii režisérky Kamily Polívkové. Sebedestrukce, rezignace i šílenství, prokládané černým humorem, v brilantní mezigenerační souhře ženského kvinteta.
Po představení bude následovat beseda.

režie Kamila Polívková

úprava Petra Hůlová, Kamila Polívková
dramaturgie Matěj Nytra
scéna a světla, live projekce Antonín Šilar
kostýmy Zuzana Formánková
hudba Ivan Acher
asistence Ladislav Nunvář
výtvarná asistence Anna Chrtková

premiéra 6. června a 9. září 2017

hrají Lucie Andělová, Marie Ludvíková, Táňa Malíková, Simona Peková, Kamila Valůšková

 

Polívková v inscenaci zvolna kráčí od záměrné statičnosti a strnulosti k čím dál bohatší herecké akci a vytříbenému vizuálnímu efektu (…) Nový společný projekt HaDivadla a Studia Hrdinů nabízí sugestivní sondu do světa frustrací a nejtemnějších hlubin ženské psychiky.
Saša Hrbotický, iHNed.cz, 12. 9. 2017

 

Petra Hůlová má dar autentického a sympaticky drsného, bezohledného a vynalézavého pojmenování. Kamila Polívková tuto vlastnost obohatila o originální pohled, se kterým nazírá běžnou realitu. (…) Výsledkem byl nevšední, silný divácký zážitek.
Milan Uhde, Divadelní noviny, 27. 6. 2017

 

Macocha potvrzuje, že spojí-li se silné téma a jazyková vynalézavost předlohy se skvělým hereckým obsazením a výrazným, byť zdánlivě jednoduchým režijním vedením, vznikne inscenace, která obstojí i v mezinárodním kontextu.
Marcela Magdová, Metro, 13. 9. 2017

 

HaDivadlo zakončilo sezonu povedeným projektem, jehož vizualita je originální demonstrací možností moderního divadla.
Luboš Mareček, Lidové noviny, 28. 6. 2017

 

Kamila Polívková (1975) vystudovala scénografii na JAMU v Brně (1998–2004). Od roku 1996 vytvořila kostýmy a scénografie k desítkám inscenací v Čechách (např. Husa na provázku Brno, ND Brno, ND Praha, Divadlo Petra Bezruče Ostrava, HaDivadlo, Činoherní studio Ústí nad Labem, Švandovo divadlo Praha) i v zahraničí (spolupráce s Dušanem D. Pařízkem: Salzburger Festspiele, Deutsches Theater Berlin, Deutsches Schauspielhaus Hamburg, Schauspielhaus Zürich, Theater Bremen či Burghteater Wien). V letech 2004–2012 působila jako kostýmní výtvarnice a scénografka v Pražském komorním divadle, kde také režijně debutovala titulem Hrdinové jako my (2009), následovaly mj. Víra, láska, naděje (2010) a Sam (2012). Je kmenovou režisérkou Studia Hrdinů: Den Opričníka, Mileniny recepty (obě 2013), Říše zvířat (2014), Skugga Baldur, Herec a truhlář Majer mluví o stavu své domoviny (obě 2016). Na scéně Schauspielahus Zürich inscenovala pro festival Transit hru Precious (2014). V roce 2015 zaujala adaptací románu Vévodkyně a kuchařka (ND Brno). Divadelní Flora dosud uvedla její ceněné monodramatické projekty Sam, Skugga Baldur a Herec a truhlář Majer…, které se opíraly o silné výkony Karla Rodena, Terezy Hofové a Stanislava Majera.

Studio Hrdinů se sídlem ve Veletržním paláci NG v Praze vzniklo v roce 2011 jako otevřená divadelní scéna, jež se ve své dramaturgické linii zaměřuje na autorské projekty s důrazem na spolupráci zahraničních a domácích tvůrců a na žánrové a oborové přesahy. Kromě kmenových režisérů – Kamily Polívkové (2012: SAM, 2013: Den opričníka, Mileniny recepty, 2014: Říše zvířat, 2016: Skugga Baldur, Herec a truhlář Majer…), Kathariny Schmitt (2012: England, 2013: Černá zrcadla, 2014: Krev Wälsungů, 2015: O slavnosti a hostech), 2018: Zpráva pro akademii) a režisérského dua Jan Horák a Michal Pěchouček (2012: Církev, 2013: Citový komediant, 2015: Marbot, 2017: Buňka číslo a Pár vzkazů veškerenstvu) – divadlo také spolupracuje např. s někdejšími tvůrci Divadla Komedie Dušanem D. Pařízkem (2015: Kauza Schwejk) a Davidem Jařabem (2016: Bílí psi a černý kočky), ale i s Janem Nebeským (2013: Pomocník Walser, 2014: Mlčky křičet) či Miroslavem Bambuškem (2014: Pustina, 2017: Dílo). V rámci profilové přehlídky této scény představila Divadelní Flora vloni pět titulů: režisérský debut Ivany Uhlířové Mimo zápis, Horanského adaptaci Pan Theodor Mundstock, Pařízkovu koprodukci Kauza Schwejk, Bambuškovu interpretaci Dílo a konečně Inscenaci roku 2016 – původní hru Herec a truhlář Majer mluví o stavu své domoviny Kamily Polívkové, jež také stojí u koprodukčního představení Macocha s HaDivadlem.